Dnes chceme mluvit o Eric Kandel, tématu, které je přítomné v životech mnoha lidí. Eric Kandel je v dnešní společnosti široké a relevantní téma, které zahrnuje aspekty od osobních po globální. Mnoho lidí bylo ovlivněno Eric Kandel tak či onak a jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí každodenního života. V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Eric Kandel, analyzujeme jeho dopad, důležitost a důsledky, které má pro naši společnost. Doufáme, že prostřednictvím této analýzy poskytneme jasnější a hlubší vhled do Eric Kandel a nabídneme cenné informace, které přispějí k pochopení a reflexi tohoto tématu.
Eric Kandel | |
---|---|
Narození | 7. listopadu 1929 (94 let) Vídeň |
Alma mater | Harvardova univerzita Kolumbijská univerzita Lékařská fakulta Newyorské univerzity Erasmus Hall High School Yeshivah of Flatbush |
Pracoviště | Kolumbijská univerzita |
Obor | psychiatrie |
Ocenění | Karl Spencer Lashley Award (1981) Rosenstielová cena (1983) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1983) Dicksonova cena za medicínu (1983) Howard Crosby Warren Medal (1984) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Denise Kandel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eric Kandel (* 7. listopad 1929, Vídeň) je rakousko-americký neurobiolog židovského původu, nositel Nobelovy ceny.
Narodil se v židovské vídeňské rodině. Jeho matka pocházela z Polska, otec z Ukrajiny. Rodina vedla obchod s hračkami a byla silně asimilovaná. Přesto po Anšlusu emigrovala do Spojených států. Usadila se v Brooklynu. Eric začal chodit do Brooklyn's Erasmus Hall High School a Public high school, získal též judaistické vzdělání.
Poté vystudoval lékařství na Newyorské univerzitě. Zde se roku 1965 stal profesorem. Roku 1974 přestoupil na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku, kde se stal ředitelem Center for Neurobiology and Behavior.
Roku 2000 získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství (spolu s Arvidem Carlssonem a Paulem Greengardem), a to za výzkum týkající se „signální transdukce (přenosu signálu) v nervovém systému“. Kandel pomocí experimentálního modelu mozku mořského plže dokázal, jaký vliv mají změny v synapsích na proces učení a na paměť. Významně tím zvýšil zejména porozumění mechanismu krátkodobé a dlouhodobé paměti. Krom Nobelovy ceny získal též National Medal of Science, Wolfovu cenu či Laskerovu cenu.
Svůj život a výzkum popsal v knize In Search of Memory: The Emergence of a New Science of Mind.