Evropské filmové ceny
Dnes je Evropské filmové ceny velmi aktuální a zajímavé téma pro široké spektrum veřejnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Evropské filmové ceny stává stále aktuálnějším tématem našich životů, ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni. Názory na Evropské filmové ceny jsou různé a diskutované, takže jeho studium a porozumění je nezbytné pro pochopení světa, ve kterém žijeme. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Evropské filmové ceny, analyzujeme jeho dopad, vývoj a relevanci v různých kontextech.
Evropské filmové ceny (někdy přezdívané „evropští Oscaři“) jsou filmová ocenění udělovaná Evropskou filmovou akademií (EFA) každoročně od roku 1988. Původní název ocenění (do roku 1997) zněl Ceny Felix. Ze 40 nominovaných filmů, oznámených vždy na začátku listopadu, volí členové Evropské filmové akademie vítěze každoročně na začátku prosince. Evropská hostitelská města se střídají, ale první a nejvíce zastoupený byl Berlín. Ceny jsou udělovány ve více než deseti kategoriích, z nichž nejdůležitější je nejlepší film roku.
Evropská filmová cena za nejlepší film
- 1988, Berlín –
Krzysztof Kieślowski za film Krátký film o zabíjení - 1989, Paříž –
Theodoros Angelopoulos za film Krajina v mlze - 1990, Glasgow –
Gianni Amelio za film Otevřené dveře - 1991, Berlín –
Ken Loach za film Lůza - 1992, Berlín – Gianni Amelio za film Zloděj dětí
- 1993, Berlín –
Nikita Michalkov za film Unaveni sluncem - 1994, Berlín – Gianni Amelio za film Lamerica
- 1995, Berlín – Ken Loach za film Země a svoboda
- 1996, Berlín –
Lars von Trier za film Prolomit vlny - 1997, Berlín – Peter Cattaneo za film Do naha!
- 1998, Londýn – Roberto Benigni za film Život je krásný
- 1999, Berlín –
Pedro Almodóvar za film Vše o mé matce - 2000, Paříž – Lars von Trier za film Tanec v temnotách
- 2001, Berlín –
Jean-Pierre Jeunet za film Amélie z Montmartru - 2002, Řím – Pedro Almodóvar za film Mluv s ní
- 2003, Berlín –
Wolfgang Becker za film Good Bye, Lenin! - 2004, Barcelona – Fatih Akın za film Proti zdi
- 2005, Berlín –
Michael Haneke za film Utajený - 2006, Varšava – Florian Henckel von Donnersmarck za film Životy těch druhých
- 2007, Berlín –
Cristian Mungiu za film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny - 2008, Kodaň – Matteo Garrone za film Gomorra
- 2009, Bochum – Michael Haneke za film Bílá stuha
- 2010, Tallinn – Roman Polanski za film Muž ve stínu
- 2011, Berlín –
Lars von Trier za film Melancholia - 2012, Valletta – Michael Haneke za film Láska
- 2013, Berlín – Paolo Sorrentino za film La grande bellezza
- 2014, Riga – Paweł Pawlikowski za film Ida
- 2015, Berlín –
Paolo Sorrentino za film Mládí - 2016, Vratislav – Maren Adeová za tragikomedii Toni Erdmann
- 2017, Berlín – Ruben Östlund za film Čtverec
- 2018, Sevilla – Paweł Pawlikowski za film Studená válka
- 2019, Berlín –
Jorgos Lanthimos za film Favoritka - 2020, Berlín –
Thomas Vinterberg za film Chlast - 2021, Berlín –
Jasmila Žbanićová za film Quo Vadis, Aida? - 2022, Reykjavík –
Ruben Östlund za film Trojúhelník smutku - 2023, Berlín – Justine Triet za film Anatomie d’une chute
Odkazy
Reference
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. O evropské Oscary bojují Já, Olga Hepnarová a Ztraceni v Mnichově. iDNES.cz . 2016-08-23 . Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránka
- ↑ Německá komedie Toni Erdmann dostala evropskou cenu EFA. Novinky.cz . Borgis . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-13.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropské filmové ceny na Wikimedia Commons
