V dnešním článku budeme analyzovat Ferdinand Tönnies z různých perspektiv, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci v různých kontextech. Ferdinand Tönnies je téma, které vyvolává rozsáhlé diskuse a vzbuzuje velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu historie hrál Ferdinand Tönnies klíčovou roli ve vývoji lidstva a byl předmětem studia v různých oborech. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Ferdinand Tönnies a prozkoumáme jeho sociální, ekonomické, kulturní a osobní důsledky. Kromě toho prozkoumáme, jak se Ferdinand Tönnies vyvíjel v průběhu času a jak nadále ovlivňuje naše dnešní životy. Ferdinand Tönnies je bezpochyby téma, které si zaslouží být pečlivě analyzováno, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a význam.
Ferdinand Tönnies | |
---|---|
Narození | 26. července 1855 Oldenswort |
Úmrtí | 9. dubna 1936 (ve věku 80 let) Kiel |
Místo pohřbení | Parkfriedhof Eichhof |
Alma mater | Univerzita v Bonnu Humboldtova univerzita Univerzita Jena Lipská univerzita |
Povolání | sociolog, ekonom, filozof, vysokoškolský učitel a autor |
Zaměstnavatel | Kielská univerzita |
Politické strany | Sociálnědemokratická strana Německa Nacionálně sociální spolek |
Choť | Marie Tönnies |
Funkce | tajný rada |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Tönnies (26. července 1855 Oldenswort – 9. dubna 1936 Kiel) byl německý sociolog, ekonom a filosof. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost (Gemeinschaft) staví proti moderní společnosti (Gesellschaft) , dále se zabýval rovněž studiem sociálních norem, sociologií povolání a výzkumem veřejného mínění, kde je pokládán za průkopníka. Spolu s M. Weberem a G. Simmelem založil v roce 1909 Německou společnost pro sociologii (Deutsche Gesellschaft für Soziologie).
Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci Eiderstedt v severoněmeckém Šlesvicko-Holštýnsku, a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Husum. V roce 1872 se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v Jeně, Bonnu, Lipsku a Tübingenu, kde nakonec získal roku 1877 doktorát klasické filozofie. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na berlínskou univerzitu, a pak do Londýna, kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa Thomase Hobbes, a teorie Gemeinschaft a Gesellschaft. Od roku 1881 až do roku 1933 přednášel na univerzitě v Kielu, odkud byl vyhnán nacisty a tři roky nato zemřel.
Tönnies rozlišoval mezi dvěma typy sociálního seskupení Gemeinschaft a Gesellschaft, které jsou do češtiny nejčastěji překládány jako pospolitost a společnost. Tyto koncepty slouží k pojmenování dvou typů společenské vazby, společnosti. V této teorii Tonnies mluví o dvou formách lidské vůle. „Wesenwille“ neboli organická vůle, jež je základem Gemeinschaftu. A pro Gesellschaft „Kurwille“, což znamená v nejvhodnějším českém překladu vůle arbitrální nebo libovůle.
Pospolitost (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro rodinu, kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké solidaritě, avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji. To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu.
Společnost (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější konvencí. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje racionální účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.
Hlavním záměrem Tönniese bylo za pomocí G. a G., popsat dějinný vývoj. Oba tyto pojmy mají představovat dějinné epochy směřující určitým vývojem a to od pospolitosti ke společnosti. Díky průmyslové revoluci, která zapříčinila mnoho společenských změn, se člověk mění na masového a stádního. Vztahy se formalizují a člověk je více izolován od ostatních. Tönnies nikde neprohlašoval, že ve světě se vyskytují jen tyto čisté podoby sociálních seskupení, jelikož každá společnost se skládá z prvků G. a G. Touto svou nejvýznamnější prací ovlivnil celou řadu významných sociologů, jako byli Emil Durkheim, Max Weber či George Simmel.
K empirickým studiím Ferdinanda Tönniese patří vzorce sňatkového chování, kriminální chování, pozice dělníků v docích a sociální podmíněnost názorů a postojů. Ve Šlesvicku-Holštýnsku zkoumal příčiny sebevražednosti.