Fernand Khnopff
V dnešním světě hraje Fernand Khnopff zásadní roli v různých oblastech společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Fernand Khnopff se postupem času stává stále relevantnějším. Její vliv je přítomen v rozhodování, vývoji nových technologií, rozšiřování znalostí a vytváření příležitostí. V tomto článku prozkoumáme význam Fernand Khnopff a jeho dopad na různé aspekty moderního života, analyzujeme jeho účinky a možné důsledky pro budoucnost. Podobně také zvážíme různé perspektivy, které existují kolem Fernand Khnopff, což dokazuje jeho složitost a důležitost v neustále se měnícím světě.
| Fernand Khnopff | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. září 1858 Dendermonde |
| Úmrtí | 12. listopadu 1921 (ve věku 63 let) Brusel |
| Místo pohřbení | Lakenský hřbitov |
| Alma mater | Université libre de Bruxelles Gentská univerzita Julianova akademie Královská akademie krásných umění v Bruselu |
| Povolání | malíř, sochař, fotograf, filozof, spisovatel, grafik a výtvarník |
| Příbuzní | Marguerite Khnopff a Georges Khnopff (sourozenci) |
| Významná díla | I lock my door upon myself Incense Portrait of Marie Monnom |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fernand Edmond Jean Marie Khnopff (12. září 1858 Grembergen – 12. listopadu 1921 Brusel) byl belgický symbolistní malíř, grafik a sochař.
Pocházel z bohaté měšťanské rodiny s dlouhou právnickou tradicí a právnickými studiemi započal i Fernand. Se studiem umění začal roku 1876, kdy nastoupil kurz na Académie Royale des Beaux-Arts (zde byl jeho kolegou James Ensor), často navštěvoval Paříž, přičemž později tam navštěvoval Julianovu akademii. V roce 1881 poprvé veřejně vystavoval, o dva roky patřil mezi zakládající členy skupiny Les XX, se kterou pravidelně vystavoval. Z 80. let pochází známý dívčí Portrét Jeanne Kéferové (1885, Getty). V roce 1889 navázal kontakt s Velkou Británií, přispíval například do magazínu The Studio o situaci v Belgii. Roku 1898 rozšířil svůj vliv na Rakousko, kdy vystavoval ve Vídni s podporou Vídeňské secese. Od roku 1900 se věnoval zařizování vlastního ateliéry v Bruselu. Později (1903 poprvé) začal tvořit návrhy pro divadlo.
Mezi nejznámější díla patří obraz Sfinga (též Mazlení, či Něžnosti, fr. L'Art ou Des Caresses). Symbolisticky pojaté portréty hrají důležitou roli. Na motiv básně prerafaelity Dante Gabriela Rossettiho namaloval I lock my door upon myself. Často řeší dvě tváře ženy, na jedné straně andělské bytosti a femme fatale na straně druhé (např. triptych l'Isolement, kde zachytil Acrasii a Britomart ze Spencerovy The Faerie Queene, třetí žena se mezi dvěma póly rozhoduje).
Galerie
-
Portrét Jeanne Kéferové, 1885 -
Portrét Marguerite Khnopffové, 1887 -
I lock my door upon myself, 1891 -
Sfinga, 1896
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernand Khnopff na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fernand Khnopff
