Dnes je Fotografický papír tématem, které pokrývá širokou škálu aspektů dnešní společnosti. Od dopadu, který má na životy lidí, až po jeho význam v profesionální oblasti, se Fotografický papír prokázal jako základní součást vývoje a vývoje v různých oblastech. Prostřednictvím různých výzkumů a studií bylo možné potvrdit důležitost, kterou má Fotografický papír v našem každodenním životě, a také její roli při utváření různých aspektů reality. V tomto článku prozkoumáme různé přístupy a pohledy na Fotografický papír a analyzujeme jeho vliv a relevanci v současném světě.
Fotografický papír (též fotopapír) je papír potažený fotocitlivou vrstvou a určený k výrobě fotografických snímků.
Fotografický papír se kontrolovaně exponuje světlu, buď přiložením negativu přímo na papír (vznikne kontaktní snímek), anebo s použitím zvětšovacího přístroje (vznikne zvětšenina), případně ve speciálním fotoaparátu (vznikne negativní snímek), osvětlováním pomocí modulovaného zdroje světla či osvětlením přes naaranžované předměty (vznikne fotogram). Osvětlením vznikne v citlivé vrstvě latentní (skrytý) obraz, který se následně vyvolá do podoby viditelného obrazu.
Účinky světla na tmavnutí připraveného papíru byly objeveny M. Charlesem v roce 1800 nebo Thomasem Wedgwoodem v roce 1802.
Fotografické papíry se používají od počátku negativně-pozitivního fotografického procesu, rozvoj a popularitu mu přinesl William Fox Talbot (Velká Británie, 1841 - kalotypie). Tradiční fotografické prapíry se dodnes běžně prodávají.
V jižní Itálii patentoval fotocitlivý papír Roberto Rive.
Fotografické papíry se dělí do tří hlavních kategorií:
Všechny fotografické papíry se skládají z fotocitlivé emulze, která obsahuje halogenidy stříbra rozptýlené v koloidním materiálu (například želatině), a z papíru obyčejného, barytovaného či laminovaného nebo plastové podložky.
U černobílých papírů se emulze připravuje s citlivostí na modré a zelené světlo, ovšem na dlouhovlnné světlo (nad 600 nm) má citlivost malou, takže lze pracovat pod červeným či oranžovým (někdy též žlutohnědým až žlutozeleným) světlem.
U chromogenních barevných papíru jsou jednotlivé vrstvy citlivé na červené, zelené a modré světlo a tvoří při vyvolání azurové, purpurové a žluté barvivo.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Photographic paper na anglické Wikipedii.