Tento článek analyzuje dopad François Arago na současnou společnost. François Arago je již léta předmětem zájmu a diskusí, protože jeho vliv se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. V tomto smyslu je důležité pochopit, jak François Arago změnil způsob, jakým interagujeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé aspekty François Arago, jeho důsledky a důsledky, stejně jako možné budoucí perspektivy, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti v našich životech.
Dominique François Jean Arago | |
---|---|
Rodné jméno | Dominique François Jean Arago Roig |
Narození | 26. února 1786 Estagel |
Úmrtí | 2. října 1853 (ve věku 67 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Arago |
Alma mater | Polytechnická škola (od 1803) Lycée François-Arago |
Povolání | astronom, matematik, fyzik, politik, vysokoškolský učitel, životopisec a spisovatel |
Zaměstnavatel | Bureau des Longitudes |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1818) rytíř Řádu čestné legie (1818) Copleyho medaile (1825) důstojník Řádu čestné legie (1825) citizen of Edinburgh (1834) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | ateismus |
Děti | Emmanuel Arago Alfred Arago |
Rodiče | François Bonaventure Arago a Marie Arago |
Rod | Arago family |
Příbuzní | Jean Arago, Jacques Arago, Étienne Arago, Victor Arago a Joseph Arago (sourozenci) Pierre Jean François Arago (vnuk) |
Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1824) Member of the Chambre des députés des départements (1831–1848) prezident Společnosti francouzských spisovatelů (1840–1844) ministr války Francie (1848) poslanec francouzského Národního shromáždění (1848–1851) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
François Jean Dominique Arago (26. února 1786 Estagel, Pyrénées-Orientales – 2. října 1853 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik.
V roce 1820 zjistil, že elektrický proud usměrňuje nezmagnetizované kovové piliny do kruhu okolo drátu. Objevil princip produkce magnetismu pomocí cylindricky stočeného měděného elektrického vodiče.
Jako vlivný tajemník Francouzské akademie věd a přítel fotografa Louise Daguerra roku 1839 významně zasáhl do přijetí vynálezu fotografie. Arago představil daguerrotypii, kterou vyvinul Daguerre spolu s Nicéphorem Niépcem, na zasedání Francouzské akademie věd. Zpráva mezi vědci vzbudila senzaci a rozlétla se do celého světa. Vývojem fotografických metod se zabýval také Hippolyte Bayard a své experimenty rovněž ukázal Aragovi. Ten mu poskytl určitou částku na další výzkum, ovšem současně ho přesvědčil, aby své vynálezy zatím nezveřejňoval. Jedním z možných motivů mohla být snaha nepřipustit, aby se kolem vynálezu rozpoutal boj o prvenství. Následkem toho Bayardovy experimenty nevešly v takovou známost jako Daguerrovy a francouzská akademie dala přednost daguerrotypii. Bayard označil Aragovo jednání za podvodné a na protest zveřejnil fotografii s autoportrétem, na němž se stylizoval do role muže, který spáchal sebevraždu utopením. Dne 15. června 1839 podepsal král Ludvík Filip zákon, kterým byla Daguerrovi přiznána doživotní penze 6000 franků a Niépcovu synu Isidorovi 4000 franků. Téhož roku dne 19. srpna byl vynález fotografie vyhlášen na zasedání akademie věd a připadl státu.
Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.