V dnešním světě je Francis Fukuyama téma velkého významu a zájmu širokého publika. Význam Francis Fukuyama se odráží v jeho dopadu na společnost, ekonomiku a kulturu. Odborníci i amatéři projevují o toto téma velký zájem a snaží se pochopit jeho důsledky a důsledky. Kromě toho je Francis Fukuyama neustále se vyvíjející téma s novým výzkumem a vývojem, který lidi zajímá a zapojuje do jeho studia. V tomto článku prozkoumáme Francis Fukuyama a jeho vliv v různých oblastech do hloubky a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho dopad v dnešním světě.
Francis Fukuyama | |
---|---|
Rodné jméno | Francis Fukuyama |
Narození | 27. října 1952 (71 let) Chicago (USA) |
Vzdělání | Cornell University Harvard University |
Alma mater | Harvardova univerzita Univerzita Kansai Cornellova univerzita State College Area High School |
Povolání | Spisovatel, filosof, ekonom |
Titul | B.A. PhD. |
Ocenění | Cena Johana Skytteho (2015) Medaile za službu demokracii |
Choť | Laura Holmgren |
Děti | Julia, David, John |
Rodiče | otec: Yoshio Fukuyama matka: Toshiko Kawata Fukuyama |
Web | http://www.sais-jhu.edu/faculty/fukuyama |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Yoshihiro Francis Fukuyama (* 27. října 1952 Chicago) je americký spisovatel, politolog a filosof japonského původu. Proslavil se především dílem Konec dějin a poslední člověk (1992), které je považováno za protiklad díla též amerického spisovatele Samuela P. Huntingtona.
Zatímco Huntigton předpovídá neustálý spor základních civilizačních celků (např. západního, pravoslavného, islámského či buddhistického), Fukuyama tvrdí, že pádem tzv. železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť sice stále budou „probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát“, ale demokratický a ekonomicky liberální světořád svou úspěšnou expanzí ukazuje, že je jediným možným a finálním stádiem sociokulturního vývoje lidstva a lidské vlády.
Totalitní státy a diktatury jako např. Kuba, či Bělorusko jsou pouze anachronismem a je otázkou času, kdy i v nich zvítězí západní model fungování společnosti. Fukuyama srovnává své myšlenky s Marxovými tak, že Karl Marx považoval dějiny za spění ke komunismu, Fukuyama za jejich konec považuje právě dosažení liberální společnosti, volného trhu a západního životního stylu.
Ve svém následném díle Trust: Social Virtues and Creation of Prosperity (1995) však dochází k pozměnění původních východisek a uznává, že kulturu nelze beze zbytku oddělit od ekonomie. Fukuyama je také spojován s nástupem neokonzervatismu v USA v době vlády Ronalda Reagana. Během úřadování prezidenta George W. Bushe se od neokonzervatismu distancoval.
Během své kariéry Fukuyama postupně působil na George Mason University a Johns Hopkins University, od roku 2010 pak na Stanford University.