František Štolba

V tomto článku se podíváme do hloubky na František Štolba a jeho dopad na dnešní společnost. Od svého vzniku František Štolba generuje nekonečné názory a debaty a stává se opakujícím se tématem konverzací. V posledních letech nabyla František Štolba ještě větší důležitosti a ovlivnila tak rozmanité aspekty, jako je politika, ekonomika, kultura a technologie. Na těchto stránkách prozkoumáme různé úhly, ze kterých lze k František Štolba přistupovat, a prozkoumáme jeho důsledky a výzvy v současném světě. Bezpochyby je František Štolba nadále důvodem k úvahám a analýze a tento článek se snaží osvětlit jeho důležitost a význam.

František Štolba
František Štolba jako rektor ČVUT
František Štolba jako rektor ČVUT
Narození24. března 1839
Hradec Králové
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. dubna 1910 (ve věku 71 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog, chemik a vysokoškolský učitel
OceněníŘád Františka Josefa
Funkcerektor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Štolba (24. březen 1839 Hradec Králové – 4. duben 1910 Praha) byl profesor chemické technologie a enzymologie na pražské technice. Dvakrát byl zvolen rektorem ČVUT.

Život

V letech 1860–1864 byl stipendistou pražské techniky. Od roku 1864 zde působil jako asistent Karla Ballinga. Po rozdělení techniky na českou a německou část byl jmenován řádným profesorem technické chemie a encyklopedie chemie. Věnoval se chemicko-technologickým předmětům, především kvasné technologii (zymotechnika), pivovarství a cukrovarnictví. Vedle toho působil i na sladovnické škole a pořádal též populární přednášky pro laickou veřejnost.

V roce 1882 převzal obor encyklopedie chemile Antonín Bělohoubek a prof. Štolba se věnoval hutnictví a metalurgii.

Ve dvou funkčních obdobích (1876–1878 a 1882–1883) byl rektorem ČVUT.

Byl členem mnoha vědeckých spolků včetně Královské české společnosti nauk.

Obdržel řadu ocenění a vyznamenání. V roce 1906 byl jmenován dvorním radou. V roce 1909 mu byl udělen čestný doktorát technických věd za celoživotní pedagogickou i vědeckou činnost. Téhož roku mu byl udělen komturský kříž Řádu Františka Josefa.

Dílo

Je autorem více než dvou set odborných článků v českém i německém chemickém tisku.

Ocenění díla

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011. 

Literatura

Externí odkazy

Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot