V dnešním světě se František Kavka stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku až po dopad, který má dnes, byl František Kavka předmětem studia, debat a úvah pro odborníky v různých oborech. Jeho vliv sahá z kulturní, sociální, politické a ekonomické sféry a má významný dopad na každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme vývoj a dopad František Kavka v průběhu času, stejně jako vyhlídky a výzvy, kterým čelí v dnešním světě.
prof. PhDr. František Kavka, CSc. | |
---|---|
Narození | 21. listopadu 1920 Praha |
Úmrtí | 20. října 2005 (ve věku 84 let) Praha |
Místo pohřbení | Krčský hřbitov |
Povolání | pedagog a historik |
Manžel(ka) | Marie Kavková |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Kavka (21. listopadu 1920 Praha – 20. října 2005 Praha) byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků.
Studoval dějepis a latinu (s nucenou přestávkou za války) a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378).
V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.