František Reichel

Tento článek se bude věnovat tématu František Reichel, které vzbudilo velký zájem v různých oblastech společnosti. Po léta byl František Reichel předmětem četných studií a výzkumů, což umožnilo získat větší znalosti o jeho důležitosti a relevanci v různých kontextech. Podobně František Reichel vyvolal debaty a kontroverze kvůli svým důsledkům v každodenním životě lidí. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme nabídnout vyčerpávající analýzu František Reichel, s ohledem na jeho různé aspekty a jeho dopad na současnou společnost.

MVDr. Ing. František Reichel, CSc.
František Reichel (2013)
František Reichel (2013)
Ministr bez portfeje ČSSR
Ve funkci:
3. prosince 1989 – 10. prosince 1989
Místopředseda vlády národního porozumění
Ve funkci:
10. prosince 1989 – 6. dubna 1990
Ministr – předseda Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
Ve funkci:
10. prosince 1989 – 6. dubna 1990
PředchůdceKarel Juliš
NástupceArmin Delong
Zastupitel obce Pohoří
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 21. října 2006
Ve funkci:
16. října 2010 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (od 1970)
Nestraník
v zastupitelstvunezávislý (2010–2014)
Narození27. ledna 1938
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. listopadu 2020 (ve věku 82 let)
Chotouň
ČeskoČesko Česko
Alma materVŠ veterinární v Brně
VŠ veterinární Košice
VŠE v Praze
Profesepolitik a veterinární lékař
CommonsFrantišek Reichel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Reichel (27. ledna 1938, Praha – 20. listopadu 2020, Chotouň) byl český a československý veterinář a politik Československé strany lidové, po sametové revoluci krátce ministr bez portfeje a místopředseda československé vlády.

Byl aktivním skautem (s přezdívkou Hroch) a členem sekulárního františkánského řádu.

Biografie

Vystudoval Vysokou školu veterinární v Brně a nastoupil jako veterinář v Tachově, kde byl později vedoucím veterinárního střediska. Od roku 1967 pracoval na generálním ředitelství Spofa. Od roku 1973 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu pro biofaktory a veterinární léčiva v Jílovém u Prahy. Zde vedl odbor klinického výzkumu a vědeckých informací. V roce 1975 obhájil dizertaci na Vysoké škole veterinární v Košicích a absolvoval také VŠE v Praze. Od roku 1989 působil na postu ředitele Výzkumného ústavu pro biofaktory a veterinární léčiva. Politicky se angažoval v Československé straně lidové, od roku 1974 jako člen jejího ústředního výboru. Po sametové revoluci se stal jejím druhým místopředsedou.

František Reichel na sjezdu ČSL v dubnu 1990
František Reichel na sjezdu ČSL v dubnu 1990

V prosinci 1989 se stal ministrem bez portfeje v československé vládě Ladislava Adamce (i pod vedením Mariána Čalfy). V následné vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) zastával do dubna 1990 post jejího místopředsedy a zároveň ministra – předsedy Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Ve vládě skončil, protože byl zmíněn jako informátor vojenské kontrarozvědky (krycí jméno PETR) z dob komunistického režimu (roky 1962–1969). V roce 2008 se uváděl coby předseda správní rady Olivovy nadace, předtím působil coby předseda představenstva CHRISTIANA a. s.. Bytem se uváděl ve vesnici Chotouň.

Byl aktivní v komunální politice. V komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva obce Pohoří za KDU-ČSL. O zvolení se neúspěšně pokoušel v komunálních volbách roku 2006. Opětovně byl do zastupitelstva zvolen v komunálních volbách roku 2010.

Zemřel tragicky 20. listopadu 2020 během procházky v lese nedaleko Chotouně ve věku 82 let.

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.ofm.cz/2020/11/21/zemrel-frantisek-reichel-ofs/
  2. ↑ https://www.frantiskani.cz/index.php/2021/02/28/rantisek-reichel-ofs-1938-2020-opravdovy-sekularni-frantiskan/
  3. ↑ a b Životopisy nových členů vlády. Rudé právo. Prosinec 1989, roč. 70., čís. 285, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1433. 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1449. 
  6. ↑ Vláda Mariána Čalfy (10.12.1989-27.06.1990) . vlada.cz . Dostupné online. 
  7. ↑ NEZVEŘEJNĚNO 7 . szcpv.org . Dostupné online. 
  8. ↑ Samet spíše smirkový a špinavý . britskelisty.cz . Dostupné online. 
  9. ↑ Zemřel vědec a bývalý politik František Reichel. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online. 
  10. ↑ Katolický týdeník 49/2020, s. 8

Externí odkazy

Vláda Ladislava Adamce
Ministerský předseda
Ladislav Adamec (jmenován 12. října 1988, KSČ) • Marián Čalfa (pověřen řízením vlády 7. prosince 1989,² KSČ)
Členové v den jmenování vlády
12. října 1988
Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ)  Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ)
Členové jmenovaní později
19. června 1989¹
Zdeněk Horčík (místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák (místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka (místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)
3. prosince 1989²
Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • František Pinc (ministr vnitra, KSČ) • Miroslav Vacek (ministr národní obrany, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr práce a sociálních věcí, KSČ) • Andrej Barčák mladší (ministr zahraničního obchodu, KSČ) • Ladislav Dvořák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu, ČSS) • Květoslava Kořínková (Předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR, nestraník) • Karel Juliš (Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, KSČ) • František Reichel (ministr bez portfeje, ČSL) • Viliam Roth (ministr bez portfeje, nestraník)
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády.
² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.
První vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)
Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989
František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ)  František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)
Členové jmenovaní později
13. prosince 1989
Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)
30. prosince 1989
Richard Sacher (vnitro, ČSL)
13. února 1990
Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)
6. dubna 1990
Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)
12. května 1990
Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)
12. května 1990
Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)
Ministři techniky Československa
Ministři techniky poválečného Československa (1946–1968)
Federální ministři pro technický a investiční rozvoj Československa (1969–1990)
Ministři bez portfeje Československa
První republika (1918–1938)
Druhá republika (1938–1939)
Poválečné Československo (1946)
Komunistický režim (1953–1989)
Česká a Slovenská Federativní Republika (1990)
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot