V dnešním světě se Frederick Soddy stal tématem obecného zájmu pro širokou škálu lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří prostě chtějí zůstat na vrcholu nejnovějších trendů, Frederick Soddy upoutal pozornost mnoha. Se svým dopadem na společnost a různé aspekty každodenního života je nepopiratelné, že Frederick Soddy dnes představuje důležitý bod diskuse. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho důležitosti na akademické půdě, Frederick Soddy je téma, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Frederick Soddy a jeho dopad v různých oblastech a poskytneme přehled, který čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci v současném světě.
Frederick Soddy | |
---|---|
Narození | 2. září 1877 Eastbourne, Anglie |
Úmrtí | 22. září 1956 Brighton, Anglie |
Národnost | Britská |
Alma mater | Aberystwyth University Merton College, Oxford |
Pracoviště | McGill University (1900-1903) University of Glasgow (1904-1914) University of Aberdeen (1914-1919) Oxfordská univerzita (1919-1936) |
Obory | Jaderná chemie, ekonomie |
Známý díky | Jaderná přeměna radioaktivních prvků Radioizotopy Zavedení termínu izotop |
Ocenění | Nobelova cena za chemii (1921) |
Manžel(ka) | Winifred Beilby |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frederick Soddy (2. září 1877 – 22. září 1956) byl anglický radiochemik, který spolu s Ernestem Rutherfordem dokázal, že radioaktivita je způsobena jadernou přeměnou prvků. Také prokázal existenci izotopů některých radioaktivních prvků. Získal Nobelovu cenu za chemii za rok 1921.
Narodil se v Eastbourne v Anglii. Chodil na Eastbourne College a poté na Aberystwyth University a Merton College (Oxfordská univerzita). Mezi lety 1898 a 1900 pracoval jako výzkumník na Oxford University.
V roce 1900 začal pracovat na McGill University v Montrealu (Québec, Kanada). S Ernestem Rutherfordem tam zkoumal radioaktivitu. Uvědomili si, že neobvyklé chování radioaktivních prvků je způsobeno rozpadem na jiné prvky. Tento rozpad také uvolňuje záření alfa, beta a gama. Když byla radioaktivita poprvé objevena, nevědělo se, co to způsobuje. Soddy a Rutherford prokázali, že při tomto procesu probíhá jaderná přeměna.
V roce 1903 spolu se sirem Williamem Ramsayem na University College London ověřil, že při rozpadu radia vznikají alfa částice složené z kladně nabitých jader helia. V experimentu uzavřeli radium do tenké skleněné uzavřené nádoby, kterou umístili do další skleněné nádoby s tlustší stěnou. Alfa částice byly schopné projít tenkou stěnou, ale zarazily se na tlustší stěně. Po nějaké době spektrální analýza odhalila přítomnosti helia.
Mezi lety 1904 a 1914 přednášel na University of Glasgow a v té době prokázal, že se uran rozpadá na radium. Také ukázal, že radioaktivní prvek může mít více než jednu relativní atomovou hmotnost i za stejných chemických vlastností. Pro tuto vlastnost hmoty vytvořil nový pojem izotop, což znamená „stejné místo“. Později J. J. Thomson rozšířil teorii izotopů i na neradioaktivní prvky. Soddy také ukázal, že atomové číslo se snižuje o dvě při alfa záření a při beta záření se o jedno zvyšuje.
V květnu 1910 byl zvolen členem Královské společnosti. V roce 1921 získal Nobelovu cenu za chemii za výzkum radioaktivity a za výzkum izotopů.
Jeho objevy z pole radioaktivity inspirovaly H. G. Wellse k napsání románu The World Set Free (1914), který je zasazen několik let do budoucnosti a ve kterém se objevují atomové bomby.
Zemřel v Brightonu v Anglii 22. září 1956. Byl po něm pojmenován kráter Soddy na odvrácené straně Měsíce.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Soddy na anglické Wikipedii.