V dnešní době je Friedrich Max Müller téma, které v dnešní společnosti získává stále větší význam. Po léta se stala předmětem zájmu odborníků i laické veřejnosti. Jeho dopad se projevuje různými způsoby, od osobní až po globální úroveň, a vyvolal debaty a úvahy o jeho důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Friedrich Max Müller a analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech s cílem nabídnout úplnou a poučnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Friedrich Max Müller | |
---|---|
Friedrich Max Müller (1883) | |
Rodné jméno | Friedrich Max Müller |
Narození | 6. prosince 1823 Desava |
Úmrtí | 28. října 1900 (ve věku 76 let) Oxford |
Povolání | jazykovědec, knihovník, náboženský historik, historik, překladatel, vysokoškolský učitel, mytograf, spisovatel, filolog a religionista |
Alma mater | Lipská univerzita (do 1843) Stará Mikulášská škola |
Témata | filologie, orientalistika, religionistika a indologie |
Ocenění | Volneyho cena (1849) Volneyho cena (1862) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1875) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Honorary Fellow of the Royal Society Te Apārangi |
Manžel(ka) | Georgina Adelaide Grenfell (od 1859) Georgina Adelaide Grenfell |
Děti | Beatrice Stanley Muller Mary Emily Müller William G. Max Muller |
Rodiče | Wilhelm Müller |
Příbuzní | Max Christian Hamilton Colyer-Fergusson, Mary Adelaide Somes Colyer-Fergusson, William Porteous Colyer-Fergusson, Thomas Riversdale Colyer-Fergusson, Phillis Katherine St. Ledger Colyer-Fergusson a Beatrice Helen Valentine Colyer-Fergusson (vnoučata) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Max Müller (6. prosince 1823 – 28. října 1900), ve Spojeném království známější jako Max Müller, byl německý filolog, lingvista a orientalista, jeden ze zakladatelů indologie. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření religionistiky. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla Sacred Books of the East a rozsáhlé práce Sacred Books of the Buddhist.
Müller se narodil v německém městě Dessau. Jeho otec, Wilhelm Müller, učil na gymnáziu a je znám coby romantický básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
Roku 1840 nastoupil na Lipskou univerzitu, kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak sanskrt. Již roku 1843 promoval a nastoupil na univerzity v Berlíně a Paříži, kde začal se studiemi antropologie a psychologie. V roce 1844 publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, indických pohádek. Roku 1847 se vydal do Londýna, kde začal pracovat na překladu Rgvéda Samhity. O rok později začal působit na univerzitě v Oxfordu, kde působil po zbytek svého života; od roku 1854 jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů – srovnávací religionistiky, srovnávací mytologie a srovnávací filologie.
V roce 1867 vydal první díl práce Chips from a German Workshop. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce 1870 uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce 1873 pod názvem Introduction to the Science of Religion (Úvod do religionistiky). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Müller viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v bohy, tedy nomina se mění v numina.
Byl rovněž členem zednářské lóže.
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:
Většina odborné veřejnosti považuje tyto teorie za naivní a nevýznamné. Problematický je jejich přílišný mechanistický charakter.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Origin of language na anglické Wikipedii.