Frigyes Riesz
V moderním světě se Frigyes Riesz stal tématem obecného zájmu kvůli jeho dopadu na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po význam v technologii a kultuře představuje Frigyes Riesz bod obratu v našem způsobu chápání světa. Jeho význam překonal geografické bariéry a vyvolal celosvětovou debatu o jeho významu a dopadech. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Frigyes Riesz a jeho roli v dnešní společnosti, analyzujeme jeho účinky a budoucnost v měnícím se a dynamickém kontextu.
| Frigyes Riesz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. ledna 1880 Győr |
| Úmrtí | 28. února 1956 (ve věku 76 let) Budapešť |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi (47°29′45″ s. š., 19°5′26″ v. d.) |
| Bydliště | Maďarsko |
| Alma mater | Curyšská univerzita (1897–1899) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1899–1901) Univerzita v Göttingenu (1901–1902) |
| Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Franz Joseph University (1911–1920) Segedínská univerzita (1920–1945) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1945) |
| Ocenění | Kossuthova cena (1949) Magyar Örökség díj (2010) |
| Příbuzní | Marcel Riesz a Margit Ingrid Riesz-Pleijel (sourozenci) Åke Pleijel (švagr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frigyes Riesz (22. ledna 1880, Győr – 28. února 1956, Budapešť) byl maďarský matematik, průkopník funkcionální analýzy, který velmi ovlivnil matematickou fyziku.
Matematiku vystudoval na univerzitě v Budapešti, absolvoval roku 1902, jeho dizertační práce byla věnována geometrii. Od roku 1911 učil matematiku na univerzitě v tehdejším maďarském Kolozsváru (dnes Kluž, na území Rumunska). V roce 1922 se stal editorem nově založeného časopisu Acta Scientiarum Mathematicarum, který si rychle vydobyl přední pozici mezi matematickými časopisy. V roce 1945 byl jmenován profesorem matematiky na univerzitě v Budapešti.
Mnoho ze základních postulátů funkcionální analýzy formuloval Riesz ve stejné době jako další z jejích otců, Stefan Banach. Riesz-Fischerova věta z roku 1907 tvoří matematický základ pro prokázání rovnocennosti maticové mechaniky a vlnové mechaniky a značila zásadní průlom v rané kvantová teorii. Krom toho Riesz napsal významné články o ergodické teorii, ortonormální sérii, teorii částečně uspořádaných vektorových prostorů i z oblasti topologie.
Odkazy
Reference
- ↑ Riesz biography. www-groups.dcs.st-and.ac.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-01.
- ↑ Frigyes Riesz | Hungarian mathematician. Encyclopedia Britannica. Dostupné online . (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frigyes Riesz na Wikimedia Commons
