Géza Gárdonyi

Dnes je Géza Gárdonyi tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na politiku a společnost se Géza Gárdonyi prokázalo jako opakující se a relevantní téma dnešních diskuzí. Vzhledem k tomu, že technologický pokrok neustále mění způsob, jakým komunikujeme s Géza Gárdonyi, a neustálý tok zpráv a informací, které nadále ovlivňují naše vnímání tohoto tématu, je důležité se blíže podívat na to, jak se Géza Gárdonyi stal tak zásadním v našem každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Géza Gárdonyi a prozkoumáme jeho dopad na naše životy a svět kolem nás.

Géza Gárdonyi
Rodné jménoZiegler Géza
Narození3. srpna 1863
Agárdpuszta
Úmrtí30. října 1922 (ve věku 59 let)
Eger
Místo pohřbeníEgerský hrad
PseudonymDon Vigole
Povolánínovinář, spisovatel, dramatik, básník, učitel na základní škole a editor
Alma materSárospatak Reformed College (1874–1875)
arcibiskup z Egeru (1878–1882)
Eszterházy Károly Catholic University
Významná dílaA láthatatlan ember (Gárdonyi Géza-regény)
Jagerské hvězdy
DětiJózsef Gárdonyi
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Géza Gárdonyi, vlastním jménem Géza Ziegler (3. srpna 1863, Gárdony-Agárdpuszta, Uhersko30. října 1922, Eger, Maďarsko) byl maďarský spisovatel, básník, dramatik, novinář a čestný člen Maďarské akademie věd.

Život

Od roku 1881 vyučoval na základní škole. V roce 1885 se stal novinářem (Győr, Szeged, Arad, Budapešť). Později se stal jedním z nejvážnějších romanopisců maďarské literatury. Nebyl členem žádného literárního kruhu, jeho prózy jsou rozděleny do tří tematických oblastí. V roce 1890 napsal povídky a příběhy v populární náladě (Az én falum – Moje vesnice, 1898), na přelomu 19. a 20. století vytvořil a vydal historické romány (Egri csillagok – Jágerské hvězdy, 1901; A láthatatlan ember – Ve stínu hunské slávy, 1902; Isten rabjai – Slave Boha, 1908), poté psychologické romány (Szunyoghy miatyánkja – Otčenáš Szunyoghyho, 1913; Ida regénye – Roman o Ida, 1920). Jeho drama i poezie byla méně významná. Šlo o výstředního člověka, legendární postava v době svého života tzv. "poustevník v Egeru".

Odkazy

Reference

  1. Magyar Irodalmi Lexikon. Budapešť. 1963. ISBN 963-05-1525-3.

Literatura

  • Új magyar irodalmi lexikon (Nová encyklopedie maďarské literatury), Budapest, 2000, Akadémiai, pp. 713–715.

Externí odkazy