V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma G. H. Hardy a vše, co je o něm třeba vědět. Ať už mluvíme o životě G. H. Hardy, nejdůležitějších událostech souvisejících s G. H. Hardy nebo aktuálních trendech kolem G. H. Hardy, tento článek bude vaším úplným průvodcem. V tomto smyslu podrobně analyzujeme nejdůležitější aspekty G. H. Hardy a nabídneme podrobnou a vyčerpávající analýzu, která vám umožní důkladně porozumět tomuto tématu. Bez ohledu na úroveň vašich znalostí o G. H. Hardy vám tento článek poskytne cenné informace a pomůže vám rozšířit vaše znalosti o G. H. Hardy. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa G. H. Hardy!
G. H. Hardy | |
---|---|
Narození | 7. února 1877 Cranleigh |
Úmrtí | 1. prosince 1947 (ve věku 70 let) Nuffield Health Cambridge Hospital |
Místo pohřbení | Trinity College Chapel (52°12′27″ s. š., 0°7′3″ v. d.) |
Alma mater | Cranleigh School (do 1889) Winchester College (1890–1896) Trinity College (1896–1898) Univerzita v Cambridgi |
Povolání | matematik, akademik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Cambridgi (1900–1919) Oxfordská univerzita (1919–1931) Univerzita v Cambridgi (1931–1945) |
Ocenění | Smithova cena (1901) společník Královské společnosti (1910) Královská medaile (1920) Josiah Willard Gibbs Lectureship (1928) De Morgan Medal (1929) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Godfrey Harold “G. H.” Hardy FRS (7. února 1877 Cranleigh – 1. prosince 1947 Cambridge) byl významný anglický matematik známý svou prací v oblasti teorie čísel a matematické analýzy.
V roce 1940 napsal esej o estetice matematiky, Obrana matematikova, která je často považována za jeden z nejlepších vhledů do matematikovy mysli napsaného pro laiky.
Od roku 1914 byl učitelem indického matematika Šrínivási Rámanudžana. Hardy velmi brzy rozpoznal jeho genialitu a začal s ním úzce spolupracovat. Když se ho v rozhovoru Paul Erdős zeptal, co bylo jeho největším příspěvkem na poli matematiky, Hardy bez rozmýšlení odpověděl, že to bylo objevení Rámanudžana.
Hardyho sympatie k matematice se u něho projevovaly už od mala. Když mu byly teprve dva roky, psal si čísla až do milionů a když šel do kostela, bavil se faktorizací čísel církevních písní.
Po škole v Cranleighu získal kvůli svému matematickému nadání stipendium na Winchester College. V roce 1896 začal navštěvovat Trinity College na Cambridgeské univerzitě. V roce 1903 získal titul M.A. (Master of Arts), což byl v té době nejvyšší titul na anglických univerzitách. Od roku 1906 pracoval jako profesor, ale pouze šest hodin týdně, takže měl dostatek času na výzkum. V roce 1919 odešel na Oxfordskou univerzitu, ale v roce 1931 se zase vrátil na Cambridge.
Hardy je známý jako reformátor britské matematiky. Zavedl do ní totiž přísnost, která byla dříve charakteristická pro Francii, Švýcarsko a Německo. Britští matematici se většinou po vzoru Isaaca Newtona věnovali aplikované matematice, ale Hardy oproti hydrodynamice, která měla v Cambridgi významnou roli, agresivně prosazoval čistou matematiku.
Od roku 1911 spolupracoval s Johnem Littlewoodem v oblasti matematické analýzy a analytické teorie čísel. Udělali velký pokrok v řešení Waringova problému a také v teorii prvočísel. Spolupráce Hardyho a Littlewooda je jedna z nejúspěšnějších a nejznámějších v dějinách matematiky. Při přednášce v roce 1947 řekl dánský matematik Harald Bohr: „V dnešní době žijí jen tři výborní angličtí matematici: Hardy, Littlewood a Hardy-Littlewood.“
Hardy také v roce 1908 nezávisle na Wilhelmu Weinbergovi formuloval Hardy-Weinbergův zákon, základní princip populační genetiky.
Sbírka jeho článků byla vydána v sedmi vydáních nakladatelstvím Oxford University Press.
Jako dítě byl Hardy velmi stydlivý. Během školních let byl nejlepší ve třídě ve většině předmětů a vyhrál mnoho cen, ale nerad je přebíral před celou školou. Nerad se setkával s neznámými lidmi a nesnesl hledět na sebe v zrcadle.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku G. H. Hardy na anglické Wikipedii.