Geografie Spojených států amerických

Spojené státy americké leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je Kanadský štít, jehož stáří se datuje od archaika. Rozprostírá se v severovýchodní části kontinentu. Jeho střední část je konkávní a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen přeměněnými a vyvřelými horninami. V současnosti se pod Severoamerickou desku podsouvá tichomořská, přesněji se podsouvá pod její západní okraj. Zároveň se Jihoamerická deska pohybuje směrem k Severní.

V důsledku těchto pohybů vznikla vysoká horská hradba sopečného původu, která se táhne od Aleutských ostrovů u Aljašsky až po Ohňovou zemi. Kordillery začínají Aljašským hřbetem (nejvyšší bod Denali o výšce 6 190 m) a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech. U pobřeží Tichého oceánu jsou to Pobřežní hory a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina a Velká pánev. Nejníže položené místo Ameriky leží v USA a je jím Údolí smrti (Death Valley). Tato proláklina je 86 m pod úrovní hladiny moře. Své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život (poušť bez vody s velkými vedry, ve stínu naměřili až 57 °C). Podél východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory. Mezi Appalačským pohoří a Atlantským oceánem se rozprostírá pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje mississippská nížina. Mezi Appalačským pohořím a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.

Regiony fyzické geografie

Podle vědeckovýzkumné vládní agentury United States Geological Survey pro geologii a geografii se Spojené státy americké (bez Aljašky a Havajských ostrovů) dělí do osmi hlavních fyzickogeografických regionů.

• Laurentinská vrchovina (Laurentian Upland)
• Atlantská nížina (Atlantic Plain)
• Appalačské hory (Appalachian Highlands)
• Vnitřní roviny (Interior Plains)
• Vnitřní vysočiny (Interior Highlands)
• Skalnaté hory (Rocky Mountains)
• Mezihorské plošiny (Intermontane Plateaus)
• Pacifické pobřežní pásmo (Pacific Mountain System)

Vodstvo

Větší část území USA patří do úmoří Atlantiku. Vlévají se do něj veletoky jako Mississippi, s přítokem Missouri (nejdelší říční soustava USA - 6212 km), řeka Svatého Vavřince a Rio Grande. Tichý oceán přijímá většinou kratší toky tekoucí z Kordiller. Mezi významnější patří řeky Columbia a Colorado. Do Severního ledového oceánu se vlévají řeky Mackenzie s Yukon.

V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtokové oblasti mezi Skalnatými horami a Pacifickým pobřežním pásmem. V USA je množství vodopádů, ale nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády, které leží mezi Erijským a Ontarijským jezerem.

Podnebí

Díky své velikosti USA leží v několika významných podnebných pásech. Severní část území leží v mírném pásmu, je však chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Vnitřní roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásmu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásmu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v studeném pásmu a Havajské ostrovy v tropickém pásmu. Tvárnost povrchu Ameriky umožňuje téměř nepřerušenou přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté zejména vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky od Tichého oceánu, vyprší se nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a nad návětrnými svahy pacifické pásma.

Extrémy

Na severu Aljašky, kde převláda tundra a arktické podmínky, klesá teplota až k −62,2 °C (−80 °F). Na druhé straně byla v Údolí smrti v Kalifornii naměřena teplota 56,7 °C (134 °F), tedy druhá dosud nejvyšší zaznamenaná teplota na světě.

Hory v západních státech USA dostávají pravidelně a v průmeru nejvyšší sněhové srážky na zemi. Největší roční úroveň srážek je na Mount Rainier ve státě Washington - 1 758 cm (692 in); rekord byl zaznamenán v zimě v letech 1971–72, tedy 2 850 cm (1 122 in). Tento rekord byl překonán poblíž lyžařské oblati Mt. Baker v severozápadním Washingtonu v sezoně 1998-99, kdy napadlo 2 896 cm (1 140 in). Další místa s výraznými srážkami mimo Kaskádové pohoří je pohoří Wasatch Range nedaleko Velkého Solného jezera, San Juan Mountains ve státě Colorado a Sierra Nevada poblíž jezera Tahoe.

V centrálních částech USA jsou tornáda běžnější než kdekoliv jinde na světě a obvykle se objevují během jara a léta. Smrtící a destruktivní hurikány se téměř každý rok vyskytují podél pobřeží Atlantiku a v Mexickém zálivu. Appalačská oblast a středozápad zažívá nejhorší povodně, i když prakticky žádná oblast ve Spojených státech vůči záplavám imunní není. Jihozápadní oblast zase trpí na nejhorší sucha; existuje i teorie, že taková sucha před 500 lety zdecimovala kulturu Anasaziů. Západ bývá každý rok zasažen velkými požáry.

Přírodní katastrofy

Spojené státy jsou každoročně zasaženy řadou přírodních katastrof. Ačkoli takové sucho je vzácné, občas způsobilo vážná ochromení jako například během tzv. prachové pánve v letech 1931-1942. Farmaření na velkých pláních na čas selhalo, celé regiony byly téměř vylidněné a prašné bouře pustošily zemi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geografia USA na slovenské Wikipedii.

Související články

• Fyzická geografie Spojených států amerických
• Regiony Spojených států amerických
• Nejvyšší hory Spojených států
• Seznam fourteeners Spojených států amerických

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Spojených států amerických na Wikimedia Commons
• National Atlas of the United States of America

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.