V dnešní době je Gerhard Herzberg v moderní společnosti opakujícím se tématem. Od politiky po technologii, kulturu a vzdělávání, Gerhard Herzberg vyvolalo velké množství debat a zájmu po celém světě. S rostoucí důležitostí tohoto tématu je klíčové pochopit jeho dopad na náš každodenní život i do budoucna. V tomto článku důkladně prozkoumáme nejdůležitější aspekty Gerhard Herzberg, analyzujeme jeho různé perspektivy a prodiskutujeme jeho význam v současném kontextu. Gerhard Herzberg je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a jeho vliv se bude v následujících letech dále rozšiřovat.
Gerhard Herzberg | |
---|---|
Narození | 25. prosince 1904 Hamburk Německá říše |
Úmrtí | 3. března 1999 (ve věku 94 let) Ottawa Kanada |
Bydliště | Darmstadt (do 20. století) |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Technická univerzita Darmstadt Gelehrtenschule des Johanneums |
Povolání | astronom, fyzik, chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Technická univerzita Darmstadt Univerzita v Göttingenu National Research Council Canada University of Saskatchewan Bristolská univerzita Cornellova univerzita Chicagská univerzita Yerkesova observatoř |
Ocenění | společník Královské společnosti (1951) Henry Marshall Tory Medal (1953) Stoletá cena (1958) Bakerian Lecture (1960) medaile Frederica Ivese (1964) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | agnosticismus |
Choť | Luise Hedwig Herzberg |
Funkce | Chancellor of Carleton University (1973–1980) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerhard Heinrich Friedrich Otto Julius Herzberg (25. prosince 1904 Hamburk – 3. března 1999 Ottawa) byl kanadský fyzik a fyzikální chemik německého původu, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1971. Jeho hlavní přínos spočívá v chemické analýze astronomických objektů a v oblasti atomové a molekulární spektroskopie, díky které dokázal odhalit strukturu mnoha molekul.
V letech 1973 až 1980 byl kancléřem Carletonské univerzity v Ottavě.