V tomto článku prozkoumáme dopad Germanisches Nationalmuseum na moderní společnost. Od svého vzniku až po svůj vývoj v posledních letech hraje Germanisches Nationalmuseum zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Germanisches Nationalmuseum ovlivnil způsob, jakým lidé komunikují, pracují a hrají si. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Germanisches Nationalmuseum a jak by to mohlo dále formovat naši společnost v nadcházejících letech.
Germanisches Nationalmuseum | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Německo |
Město | Norimberk |
Založeno | 1852 |
Vyhledávané exponáty | Behaimův glóbus |
Zeměpisné souřadnice | 49°26′54″ s. š., 11°4′32″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Germanisches Nationalmuseum je muzeum v německém městě Norimberk. Založeno bylo v roce 1852, pod názvem Germanisches Museum, především zásluhou barona Hanse von und zu Aufseß. Shromažďuje rozsáhlou sbírku artefaktů vztahujících se k německé kultuře a dějinám, od artefaktů prehistorických až po současné, celkem přes 1,3 milionu objektů, z nichž asi 25 000 je vystaveno. Jde o největší muzeum kulturní historie v celém Německu. K nejcennějším shromážděným exemplářům patří Codex Aureus z Echternachu, iluminovaný evangeliář z let 1030–1050, nebo Behaimův glóbus (Erdapfel), nejstarší dochovaný zemský glóbus na světě, který Martin Behaim (možná rodák z Českého Krumlova) vytvořil na žádost městské rady Norimberka v letech 1492-1493. Z uměleckých děl muzeum vlastní řadu obrazů Tilmana Riemenschneidera či Albrechta Dürera. Zvláštní expozice jsou věnované módě, lékařství či hračkám. Muzeum je veřejnoprávní institucí (od roku 1921) podporovanou německou spolkovou vládou, bavorskou vládou i městem Norimberk. Spravuje sbírky též na Norimberském hradě a na zámečku Neunhof.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germanisches Nationalmuseum na anglické Wikipedii.