V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Guimarães. Jde o téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě, ať už díky své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo vlivu na různé aspekty našeho každodenního života. Guimarães byl v průběhu času předmětem studia, debat a kontroverzí, což z něj činí mimořádně zajímavé téma, které stojí za podrobné prozkoumání. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty Guimarães, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu.
Guimarães | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°26′42″ s. š., 8°17′27″ z. d. |
Stát | Portugalsko |
Guimarães | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 242,8 km² |
Počet obyvatel | 158 124 (2011) |
Hustota zalidnění | 651,1 obyv./km² |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Historické centrum Guimarães a oblast Couros |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, iv |
Odkaz | 1031 (anglicky) |
Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 253 |
PSČ | 4800 Guimarães |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guimarães je přímořské město ležící na pobřeží Atlantského oceánu v severozápadním Portugalsku v okrese Braga. Často se označuje za kolébku portugalského národa, jelikož se zde narodil historicky první portugalský král Alfons I. Portugalský.
Současná populace města přesahuje 52 000 obyvatel, v celém obvodu obce pak žije přibližně 158 tisíc obyvatel.
Území města bylo souvisle osídleno již od doby bronzové. Rozsáhlá archeologická lokalita byla akropolí s opevněným keltským opidem a mnoha kamennými domy, lázněmi a pohřewbištěm , na němž bylo napočítáno 625 obyvatel. V 1. století za císaře Tiberia město obsadili Římané, učinili z něj severní hranici své provincie Galia; v té době název Vimaranes. Po té poloostrov obsadili Arabové a v 9. století začala reconquista. V Galském království zde v 10. století postavili své sídlo vévodové z Bragancy. Mumadona Dias založila kapitulu s kolegiátním chrámem. 24. června 1128 se nedaleko města odehrála zásadní osvobozenwcká bitva, "Bitva o São Mamede". Ve 13. století, za vlády krále Dinise I. nastal všeobecný rozkvět kultury a náboženství, přišli mniši žebravých řádů, byly postaveny dvojí hradby (horního a dolního města).
Střed města byl pro svou uměleckou a historickou hodnotu v roce 2001 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2023 byl areál chráněný UNESCEM rozšířen o oblast Couros. V této městské části se v minulosti soustředily řemeslné podniky zabývající se činěním kůží. Zachovaly se zde koželužny, dělnické domy a veřejné prostory z 19. století a počátku 20. století.