HMS Warspite (03)

Dnes je HMS Warspite (03) tématem velkého zájmu a významu ve společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život lidí, jeho významu v akademické sféře nebo jeho vlivu na technologický vývoj, HMS Warspite (03) dokázal upoutat pozornost odborníků i fanoušků. Když se ponoříme do tohoto článku, prozkoumáme různé aspekty HMS Warspite (03), jeho důsledky v dnešní společnosti a jeho potenciál pro budoucnost. Od svých počátků až po současnou evoluci se HMS Warspite (03) ukázalo jako téma hodné analýzy a zamyšlení a tento článek si klade za cíl jej pečlivě prozkoumat, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci dnes.

HMS Warspite v roce 1942 v Indickém oceánu
HMS Warspite v roce 1942 v Indickém oceánu
Základní údaje
Vlajka
Typbitevní loď
Třídatřída Queen Elizabeth
Zahájení stavby31. října 1912
Spuštěna na vodu26. listopadu 1913
Uvedena do služby8. března 1915
Osudvyřazena 1945
ztroskotala na pobřeží 1947
Takticko-technická data
Výtlak29 200 tn (standardní)
33 280 tn (plný)
Délka196,5 m
Šířka31,7 m
Ponor8,8 m
Pohon4 turbínová soustrojí
24 kotlů
75 000 hp
Rychlost24 uzlů
Posádka951
Pancířboky 330 mm
paluba 51 mm
věže 330 mm
Výzbroj(po dokončení):
381 mm BL Mk I (4×2)
12× 152 mm (12×1)
2× 76 mm
4× 533mm torpédomet

HMS Warspite byla britská bitevní loď třídy Queen Elizabeth, postavená během první a nasazená i za druhé světové války.

Osudy

Poškození z bitvy u Jutska

První světová válka

V roce 1915 se loď stala součástí 5. eskadry bitevních lodí. V prosinci téhož roku byla Warspite poškozena při srážce se sesterským Barhamem. Během bitvy u Jutska loď utrpěla vážné škody, způsobené 15 zásahy od německých bitevních lodí a bitevních křižníků. Přestože neměla daleko k potopení, podařilo se jí zachránit.

Meziválečná doba

Od roku 1934 byl Warspite rozsáhle modernizován. Loď dostala nové nástavby, protitorpédovou obšívku, původní dva komíny nahradil jeden, byl instalován katapult se dvěma hangáry pro letouny. Modernizace se týkala také pohonného systému, který nyní tvořilo šest tříbubnových kotlů a čtyři turbínová ústrojí typu Parsons. Dostřel hlavních děl ráže 381 mm byl zvýšen na 29 520 metrů. Počet kasematových 152mm děl byl snížen na osm a odstraněny byly torpédomety. Další výzbroj tvořilo 8× 102 mm a 32× 40 mm a šestnáct 12,7mm kulometů. Kulomety v roce 1941 nahradilo jedenáct 20mm kanónů, přičemž jejich počet během války rostl. V roce 1943 byl odstraněn katapult a v roce 1944 také všechny 152mm kanóny.

Druhá světová válka

Warspite asistuje italské kapitulaci

Warspite byla součástí britských sil během obrany Norska a kryla také britské torpédoborce během bitvy o Narvik. Později se loď přesunula do Středomoří. V červenci 1940 loď bojovala v bitvě u Punta Stilo. V březnu 1941 se Warspite účastnila bitvy u Matapanu. Dne 21. dubna 1941 Warspite, jeho sesterské lodi Barham, Valiant a lehký křižník Gloucester ostřelovaly Tripolis. Během německé invaze na Krétu loď vážně poškodily německé bombardéry.

Byla opravena v USA a po vypuknutí války v Pacifiku odplula do Indického oceánu, aby posílila britské síly na Dálném východě. V lednu 1942 se zde stala vlajkovou lodí admirála Somervilla. V červnu 1942 se loď vrátila do Středomoří a podporovala spojeneckou invazi na Sicílii. Během vylodění v Salernu loď 16. září 1943 zasáhly dvě kluzákové pumy Fritz X, které ji těžce poškodily a musela být z bojiště odtažena. Přesto byla loď po provizorní opravě nasazena ke krytí spojenecké invaze do Normandie. Zde 16. června 1944 najela na minu, ale po provizorní opravě opět vstoupila do služby.

V roce 1945 byla převedena do rezervy, v roce 1946 byla prodána do šrotu. Když však Warspite táhly dva remorkery k sešrotování, loď 23. dubna 1947 ztroskotala na pobřeží poloostrova Cornwall. V následujících deseti letech byl vrak postupně rozebrán.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku HMS Warspite (03) na anglické Wikipedii.

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 226. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy