V dnešním světě hraje Halit zásadní roli v každodenním životě lidí. Ať už svým vlivem na populární kulturu, svým dopadem na společnost nebo svou relevanci v profesní oblasti, Halit je téma, které nezůstane bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Halit, od jeho původu a vývoje až po jeho důležitost v dnešním světě. Prostřednictvím analýzy různých pohledů a konkrétních příkladů se budeme snažit porozumět skutečnému významu Halit v našem každodenním životě.
Halit (kamenná sůl) | |
---|---|
Různě zabarvený halit | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | NaCl |
Identifikace | |
Barva | bílá, našedlá, narůžovělá, namodralá, fialová aj. |
Vzhled krystalu | krystaly, zrnité agregáty, krápníky, povlaky |
Soustava | krychlová |
Tvrdost | 2 |
Lesk | skelný, mastný |
Štěpnost | dokonalá |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,1–2,2 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | ve vodě |
Ostatní | vodný roztok je elektricky vodivý |
Halit (Glocker, 1847), chemický vzorec NaCl, je minerál krystalizující v krychlové (kubické) soustavě. Název je složený z řeckých slov halos – slaný a lithos – kámen. Český název halitu je sůl kamenná.
Průmyslově významná ložiska halitu vznikala v teplých oblastech vysrážením z mořské vody v zátokách, které byly od otevřeného moře odděleny hrází nebo byly s ním spojeny úzkým průlivem. Tak vznikly laguny, které postupně vysychaly. Jak stoupala koncentrace rozpuštěných látek ve vodě docházelo postupně k jejich vysrážení. Nejdříve uhličitany (vápenec, dolomit), pak sírany (sádrovec) a nakonec halogenidy (halit, sylvín, carnallit). V současnosti vzniká vysrážením v solných jezerech nebo z mořské vody, krystalizuje ze sopečných plynů, vykvétá na půdách v aridních (suchých) oblastech.
Nejčastěji se vyskytuje v podobě zrnitých nebo vláknitých agregátů, často tvoří krystaly ve tvaru krychle. Může být i celistvého vzhledu.
Existují tři způsoby těžby soli.
Jedná se o životně důležitý minerál, který je potřebný pro životní funkce většiny organizmů. Dospělý člověk zkonzumuje za rok 7,5 kg soli. Na světě se vyrobí 220 milionů tun soli ročně, z toho v Evropě 45 milionů tun. Sůl kamenná je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin používá při konzervaci masa pomocí solení. V chemickém průmyslu je halit důležitý pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny solné a mnoho dalších látek. Jeho další využití je například v mydlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Využití je tedy obrovské a jedná se o strategickou, ale dostupnou surovinu.
Od doby, kdy lidé přešli z lovu na zemědělství a masitou potravu, bohatou na sůl, nahradili obilím, začaly být bílé krystalky velice žádané. České země byly vždy závislé na dovozu soli, která se v minulosti dopravovala po solných stezkách - do severních Čech sůl saská, na jih pak alpská. Ta se dopravovala po Zlaté stezce přes Šumavu a na nejobyčejnějším z minerálů zbohatly zejména města Pasov a Prachatice, přes něž solné karavany procházely. V 16. století prošlo Prachaticemi, označovanými za solný sklad Čech, až 220 tun soli týdně. Ve středověku se používala sůl jako konzervační prostředek, takže obchodníci s touto komoditou byli velmi zámožní. Trh prostřednictvím vysokých daní ovládali panovníci, na obchodu se solí zbohatly Benátky, Janov a Řím.