Tento článek se bude zabývat tématem Heinrich Wilhelm Olbers, které v posledních letech získalo velký význam. Od svého vzniku vyvolal Heinrich Wilhelm Olbers nespočet názorů a debat, které polarizovaly společnost. Proto je nanejvýš důležité analyzovat tento fenomén do hloubky a objektivně, abychom pochopili jeho důsledky v různých oblastech, od sociálních po ekonomické. Podobně bude zkoumán dopad Heinrich Wilhelm Olbers v různých kulturních kontextech, stejně jako možné budoucí perspektivy, které by mohly vyplynout z jeho vývoje. Prostřednictvím reflexe a kritické analýzy se budeme snažit osvětlit různé aspekty Heinrich Wilhelm Olbers, abychom podpořili konstruktivní a obohacující debatu na toto téma.
Heinrich Wilhelm Olbers | |
---|---|
Narození | 11. října 1758 Hemelingen |
Úmrtí | 2. března 1840 (ve věku 81 let) Svobodné hanzovní město Brémy |
Místo pohřbení | Brémy |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (od 1777) Athenaeum |
Povolání | fyzik, astronom, lékař a politik |
Ocenění | Lalandeova cena (1803) společník Královské společnosti (1804) Řád červené orlice společník Americké akademie umění a věd |
Děti | Dorothea Focke Georg Heinrich Olbers |
Rodiče | Johann Georg Olbers |
Příbuzní | Theodor Olbers (sourozenec) |
Funkce | poslanec francouzského Národního shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Wilhelm Matthias Olbers (11. října 1758 – 2. března 1840) byl německý astronom a lékař.
Narodil se v Arbergenu poblíž Brém a vystudoval lékařství na univerzitě v Göttingenu. Studium ukončil v roce 1780, pak začal praktikovat medicínu v Brémách. V noci věnoval svůj čas astronomickým pozorováním, horní patro svého domu předělal na observatoř. Vymyslel také první fungující metodu výpočtu kometárních oběžných drah.
2 Pallas | 28. března 1802 |
4 Vesta | 29. března 1807 |
V roce 1802 Olbers objevil a pojmenoval planetku 2 Pallas a v roce 1807 objevil planetku 4 Vesta (tu pojmenoval Carl Friedrich Gauss). Předpokládal, že pás planetek, kde se tato tělesa nacházejí, je pozůstatkem po zničené planetě Phaeton. Tato teorie není v současné době vědeckým společenstvím přijímána.
6. března 1815 Olbers objevil periodickou kometu, která byla pojmenována po něm (13P/Olbers).
Olbersův paradox, který popsal v roce 1823 (a který byl přeformulován v roce 1826), je fyzikálně paradoxní pozorování toho, že noční obloha je temná – zatímco ve statickém nekonečném vesmíru by noční obloha musela být jasná.
Objekty ve vesmíru, které byly pojmenovány na počest Heinricha Wilhelma Olberse:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Wilhelm Matthäus Olbers na anglické Wikipedii.