Heliografie

V dnešním článku budeme hovořit o Heliografie. Jedná se o téma, které během historie zajímalo mnoho lidí a které dodnes vyvolává diskuse. Od svých počátků až po důsledky v dnešní společnosti byl Heliografie předmětem studia a úvah odborníků v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Heliografie, od jeho dopadů na každodenní život až po jeho vliv na populární kulturu. Heliografie je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.

Nicéphore Niépce: Nejstarší dochovaná heliografie, fotografická reprodukce, 1825
Nicéphore Niépce: Pohled z okna v Le Gras, 1826 nebo 1827
Srovnání originálu, portrétu Georges d'Amboise z 1650 (vlevo), a heliografické reprodukce pořízené Niépcem v roce 1826

Heliografie nebo niepceotypie je nejstarší fotografická technika pro zhotovení kontaktních reprodukcí grafických listů a snímků z camery obscury. Název je odvozen od řeckých slov helios (slunce) a grafé (psaní, kresba).

Historie

Autorem vynálezu heliografie je Nicéphore Niépce, který experimentoval s fotochemickou cestou reprodukce pro kamenotisk (litografii). Na litografickou desku s vrstvou světlocitlivé fermeže kopíroval roku 1813 pomocí slunečního světla kresby a grafické listy, jejichž papír byl zprůsvitněn. Roku 1816 použil malou cameru obscuru a papír se světlocitlivou vrstvou chloridu stříbrného, avšak snímky nebyly ustálené a obraz časem zmizel.

Po řadě pokusů s různými světlocitlivými látkami a podložkami zhotovil Nicéphore Niépce roku 1822 reprodukci mědirytiny papeže Pia VII. na vrstvu přírodního asfaltu rozpuštěného v petroleji, nanesenou na skleněnou desku. Reprodukce se však nedochovala. Niépce pak jako podložku využíval litografický kámen a zinkové desky, které po leptání nebo rytí použil k tisku. Nejstarší dochovanou fotografickou reprodukcí, kterou na měděnou destičku zhotovil v roce 1825, je obrázek muže vedoucího koně.

Niépce rovněž pokračoval v pokusech s camerou obscurou. Roku 1824 vytvořil snímek na kámen s asfaltovou vrstvou, zachycující pohled z jeho pracovny na boční křídlo domu a budovu na dvoře, který se však rovněž nezachoval. Zřejmě roku 1826, nejpozději však následujícího roku, zhotovil za slunného dne Niépce snímek pohledu z okna svého domu na dvůr s hospodářskými budovami a stromem v pozadí, který do roku 2002 býval považován za nejstarší dochovanou fotografii. Použil cameru obscuru s předsádkou. Expozice snímku o rozměrech 163×203 mm trvala 8 hodin, takže slunce postupně osvětlovalo obě strany dvora. Obraz snímal na asfaltovou vrstvu, která v osvětlených částech tvrdla a vytvořila bílé plochy. Stíny jsou tmavé plochy cínové podložky po smytí neosvětleného asfaltu roztokem levandulového oleje a terpentýnu.

Heliografie byla nahrazena dokonalejší technikou, daguerrotypií, vyvinutou z heliografie Francouzem Louisem Daguerrem v roce 1839, a kalotypií, objevenou Angličanem Williamem Foxem Talbotem nezávisle ve stejné době.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Harry Ransom Center, The University of Texas at Austin: The First Photograh – Heliography Archivováno 6. 10. 2009 na Wayback Machine. – anglicky, navštíveno 15. května 2008
  2. ↑ HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 22. 
  3. ↑ The First Photograh – A Chronology Archivováno 4. 2. 2010 na Wayback Machine. – anglicky, navštíveno 15. května 2008
  4. ↑ a b HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 23. 
  5. ↑ BBC News, 21 March, 2002: World's oldest photo sold to library – anglicky, navštíveno 15. května 2008
  6. ↑ HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 24. 
  7. ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 13. 
  8. ↑ HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 33. 
  9. ↑ http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm

Literatura

  • HLAVÁČ, Ľudovít, 1987. Dejiny fotografie. Martin: Osveta. (slovensky) 
  • MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. 

Související články

Další historické fotografické techniky:

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot