Hemiunu

V dnešním světě je Hemiunu téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po vliv v ekonomické sféře se Hemiunu stal ústředním bodem mnoha debat a diskuzí. S rozvojem technologií a globalizací se Hemiunu stal relevantním problémem v každodenním životě lidí, který ovlivňuje aspekty, jako jsou osobní vztahy, politika, zdraví, vzdělávání a životní prostředí. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Hemiunu na různé aspekty každodenního života a také analyzujeme jeho význam v dnešním světě.

Hemiunu "Ḥm_jwnw"
G38
t
M23nF32
t
f
U36O28
Vezír
r
M37
D36
F4
D36
G47A9
Y1
U36O28
n
Portrét
Socha Hemiunu -hrobka - Giza G4000
Doba vlády~2500–2450 př. n. l.
Éra vlády4. dynastie
TitulyVezír
Narození3. tisíciletí př. n. l.
Úmrtí26. století př. n. l.
PohřbenG4000
Potomcinení známo
OtecNefermaat
MatkaAtet
M23r
D12
M17t
t
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hemiunu, "Ḥm_jwnw" vezír ve 4. dynastii s tituly  správce královské pečeti, představený královských písařů, supervizor projektu Chufuovy pyramidy.[p 1]

Genese

V rodové posloupnosti dědy faraona Snofrua, otce Nefermaata a strýce Rahotepa a s ohledem na manželku faraona Snofrua Hetepheres I., dcery faraona Huneje, byl vlastně i jeho pravnukem. Za života otce Nefermaata si osvojil zkušenosti z dynamického období vývoje stavebních praktik a systému budování "experimentálních" pravých pyramid za vlády faraona Snofrua, které zúročil jako projektant a supervizor stavby Velké pyramidy faraona Cheopse, jehož byl synovcem. Jeho další tituly vetšinou zdědil po svém otci.
O jeho životě či rodině nejsou známé další podrobnosti. Publikované práce povětšinou vychází z poznatků získaných průzkumem jeho mastaby v Gíze, značené G 4000 a souvisejícího pohřebiště

Západní nekropole v Gíze

Mastaba G4000

Plána mastaby G 4000

Na západní straně Velké pyramidy se rozkládá starověká nekropole. Mastaba Hemiuna (G4000) je od paty pyramidy vzdálená ~200 m a blíže k pyramidě jsou patrné plánovitě rozmístěné menší mastaby v sedmi řadách, velikostně shodných, oddělených "třídami". Šest mastab za Hemiunovou se datují do období vlády Cheopse,[p 2] další do pozdějšího období 4. dynastie s přesahem do 5. dynastie. Uvádí se, že záměrem Chepose bylo postavit zde hrobky pro členy královské rodiny a jejich následníků. Byla to vlastně součást systémového projektu stavby Velké pyramidy a celé další infrastruktury na gízské planině. Při navrhování nekropole pro Cheopse a jeho dvůr nebyl tvar hrobů ponechán pouze tradici, byl specificky určen architektem, jistě se souhlasem, možná i s pomocí panovníka.
Hemiunova hrobka, která na této zástavbě vévodí, je monumentem jeho výsostného postavení, vedoucího projektanta a inspektora faraonových staveb, jak odpovídalo jeho pozici synovce Cheopse a syna Nefermaata, Cheopsova staršího bratra.Byla postavena za vlády Cheopse, datované do roků 15-19. jeho vlády.
Hrobka G4000 zaujímá obestavěnou plochu 1420 m2, lemovaná zdmi a dlažbou, má dvě šachty hluboké 20 m vedoucí do hrobových komor s rozměrem 4,5x5,3 m a výšce 3,8 m, to vše obezděné kvalitními bloky z turského vápence. Z vnitřní výzdoby se zachovaly jen fragmenty s reliéfem postavy Hemiuna a dva tituly, dole-vyobrazení obětin na severní lícnici falešných dveří a architráv s nápisem titulu.[p 3]

Fragmenty z hrobky G 4000; tituly-střední sloupec-kněz Ba-Neb-Tet, pravý sloupec-milován králem
Architráv z hrobky G 4000, titulatura Hemiunu      (⇐ čtení )
Dědičný princ, vezír, správce královské pečeti, vedoucí královských písařů, správce všech královských staveb Ḥmȋ-wnw
Západní nekropole Gíza, skupina mastab za G 4000, "cesta" mezi řadou mastab, řada 1-2

Epilog

Monumenty nebyly jen symboly královské autority v celé zemi, byly také praktickými nástroji demonstrace autority v centrálním řízení ekonomiky. Pro místní obyvatelstvo byla významná i malá stupňovitá pyramida v jejich středu, která sloužila jako neustálá připomínka jejich ekonomické povinnosti vůči státu, povinnosti platit daně, respektu k soudům a projektům panovníka. Z pohledu státu památky a s nimi spojené administrativní budovy – s jedním zařízením v každé provincii – usnadnily a systematizovaly výběr příjmů. Na konci třetí dynastie panovník a jeho administrativa dosáhli svého konečného cíle, absolutní moci. Pódium bylo připraveno pro největší královský projekt, jaký kdy svět dosud viděl. Vývoj monumentálních staveb se v historii významněji zapsal od konce 2. dynastie, kdy Khasekhemwy postavil svoji hrobku v Abydosu a monument v Hierakonpolisu, ve 3. dynastii skládaná stupňovitá pyramida Džesera architekta Imhotepa, která zaznamenala nové stavební prvky a rozsáhlejší použití kamene. Pomineme-li méně významné stavby na Sakkáře a Zawyet el’Aryan, vstoupily do historie stavební experimenty Snofrua v Dahshuru a Meidumu s vyústěním do pravé červené pyramidy.[p 4] Ta v podstatě byla vzorem pro projekt Velké Pyramidy Cheopse. Souběžně se formoval systém logistického zázemí zmíněných staveb, včetně rozvoje specializovaných profesí pracovních skupin, ale také nezbytných řídících funkcí, kde ve vrcholné pozici byl faraon a ve 4. dynastii převážně řídícími úředníky členové rozvětvené královské rodiny. Zde popisovaná postava prince, vezíra a synovce faraona Cheopse Hemiuna s titulem "Vezír dozorce všech královských staveb"    je tedy neopomenutelnou významnou historickou postavou.

Poznámky

  1. Značka Hemiunu v pyramidě Chufu
  2. Hrobky: (G) 4140, 4150, 4160, 4250, 4260, 4350 jsou datovány do období vlády Cheopse
  3. Fragmenty jsou uloženy v Roemer und Pelizaeus-Museum Hildesheim
  4. Stavební prvek příčnělkové (nepravé) klenby v Červené pyramidě byl použit v galerii Velké pyramidy

Reference

  1. a b c d e JUNKER, Hermann. Gíza I. Grabungen auf dem Friedhof des Alten Reiches bei den Pyramiden von Giza, . Wien: Hölder - Pichler - Tempsky, 1929. S. 132-153. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l’Ancient Epirem égyptien , Tom.1 . Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 33-51. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. a b c MANUELIAN, Peter. Hemiunu, Pehenptah, and GermanIAmerican Collaboration at the Giza Necropolis . Boston: Museum of Fine Arts, 2008. S. 29-56. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Mastaba D 60 = G 4000 . Leipzig: Dostupné online. (německy) 
  5. a b VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  6. a b JANOSI, Peter. Giza in der 4. dynastie . Wien: Östereichische Akademie der Wissenschften, 2005. S. 155-225. Dostupné online. (anglicky) 
  7. BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l’Ancient Epirem égyptien , Tom.1 . Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 50-51, 444-512. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 . Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky) 
  9. a b LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 . Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky) 
  10. LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium ANCIENT WORLD at Hirschbach Dresden 2005 . Drasden: 2015. S. 397–521. Dostupné online. (anglicky) 
  11. REISNER, Georg Andrew. A History of the Giza Necropolis . London: Cambridge University Press, 1942. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SMITH, Williem Stevenson. The Origin of Some Unidentified Old Kingdom Reliefs . American Journa of Archolgy XLVI, 1942. S. 520-530. Dostupné online. (anglicky) 
  13. JUNKER, Hermann. Gíza XII. Grabungen auf dem Friedhof des Alten Reiches bei den Pyramiden von Giza, . Wien: Rudolf M.Rohrer, 1955. S. 132-153. Dostupné online. (anglicky) 
  14. WILKINSON, Toby. The Rose and Fall of Ancient Egypt . New York: Random House, 2010. S. 58. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. (anglicky) 
  15. MONIER, Franck. The satellite pyramid of Meidum and the problem of the pyramids attributed to Snefru . Paris I: CNRS, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  16. VERNER, Miroslav. The Pyramides The Mystery, Cultur, and Science of Egypt’s Great Monuments . New York: Grove Press, 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  17. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt . New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 268. Dostupné online. (anglicky) 
  18. BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l’Ancient Epirem égyptien , Tom.2 . Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 516-517. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Související články