V následujícím článku prozkoumáme dopad, který má Hidžázská dráha na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes je Hidžázská dráha tématem zájmu výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé perspektivy související s Hidžázská dráha a také důsledky, které má v oblastech, jako je technologie, kultura, politika a ekonomika. Kromě toho prozkoumáme, jak Hidžázská dráha ovlivnil a změnil způsob, jakým komunikujeme, komunikujeme a navigujeme v dnešním světě. Nepochybně Hidžázská dráha zanechal významnou stopu v naší společnosti a bude i nadále relevantním tématem do budoucna.
Hidžázská dráha, označovaná také jako Dráha poutníků, je označení železniční tratě v oblasti Blízkého východu. Byla vybudována ve směru staré poutnické cesty muslimů do Mekky a Medíny. Severně od Damašku se trať připojila na Bagdádskou dráhu spojující Istanbul s Perským zálivem po souši.
Hidžázská dráha Byla budována v letech 1900–1908. Původně úzkorozchodná dráha s neobvyklým rozchodem 1050 mm byla uváděna do provozu ve dvou etapách: 1. září 1904 úsek do Ma'ánu, 1. září 1908 úsek do Mediny. Do Mekky trať nikdy přivedena nebyla. Trať z větší části procházela pouští bez dostupné vody, takže vlaky vozily ještě plošinový vůz s vodou pro napájení parní lokomotivy.
Během druhé světové války byla trať vážně poškozena a po válce byla postupně přestavována na větší provozní zátěž. V současnosti se využívají jen některé úseky, které mají už jen lokální význam. Pro oblast Blízkého východu je totiž příznačné, že funkci železnice převzaly jiné druhy dopravy (ropovody, dálková silniční doprava).