Hnědozem
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Hnědozem, vzrušujícího tématu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku vzbuzuje Hnědozem živý zájem o různé oblasti, ať už v akademické, vědecké, kulturní nebo společenské sféře. V průběhu historie měl Hnědozem významný vliv na způsob, jakým chápeme svět kolem nás, a jeho vliv je relevantní i dnes. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Hnědozem ve snaze lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci v naší společnosti.
Hnědozem (HM) je půdní typ typický svou hnědou barvou, od níž je odvozen jeho název. Vzniká půdotvorným procesem zvaným ilimerizace. Je méně kvalitní než černozem (vyjma extrémně suchých období). Hnědozemě mají jen málo diferenciované vzájemné půdní horizonty.
Hnědozemě jsou typické pro rovinaté či jen mírně zvlněné oblasti, kde se dříve vyskytovaly spraše či sprašové hlíny vznikající převážně v dobách ledových v předpolí ledovců. Původní vegetační pokrytí bylo tvořeno listnatým lesem, který později ustoupil zemědělskému využití. V současnosti se jedná o široce využívanou zemědělskou půdu.
Reference
- ↑ půda – Geologická encyklopedie. www.geology.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.hu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnědozem na Wikimedia Commons
