Dnes je Holandské království tématem velkého významu a zájmu širokého publika. Postupem času získal Holandské království významný význam v různých oblastech společnosti, od politiky a ekonomiky po kulturu a každodenní život. Jeho dopad byl pociťován na místní i mezinárodní úrovni, což vyvolalo pokračující debaty, kontroverze a vyšetřování. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Holandské království a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech. Od svých počátků až po současnou evoluci se Holandské království ukázalo jako velmi aktuální téma a slibuje, že bude i nadále předmětem diskusí a analýz v budoucnu.
Holandské království Koninkrijk Holland Royaume de Hollande
| |||||||
Motto Eendracht maakt macht | |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha
|
cca 48 000 km² (v roce 1810)
| ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
cca 2 000 000
| ||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
9. červenec 1810 – anexe Napoleonem
| ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Holandské království (nizozemsky Koninkrijk Holland, francouzsky Royaume de Hollande, nepřesně Nizozemské království) byl historický státní útvar vytvořený Napoleonem I. Bonaparte roku 1806 na většině území bývalé sesterské Batavské republiky.
Do čela království postavil Bonaparte svého bratra Ludvíka. Ten k zemi připojil i území východního Fríska. Nesouhlasil však s realizací kontinentálního systému a nedokázal Britům zabránit v obsazení strategického ostrova Walcheren. Napoleon ho poté donutil odstoupit území na levém břehu Rýna a Maasy Francii. Následovala de facto vynucená abdikace Ludvíka (1810) ve prospěch jeho syna, ale vzápětí bylo území Holandského království spojeno přímo s Francií a Amsterdam jmenován třetím hlavním městem Francouzského císařství. Po Vídeňském kongresu (1814-1815) se stalo území spolu s dalšími oblastmi historického Nizozemí součástí nově vytvořeného Spojeného království Nizozemska a po jeho rozpadu roku 1830 tvořilo Nizozemské království.