V dnešní době je Homo antecessor tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Ať už jde o dopad na ekonomiku, vliv na populární kulturu nebo roli v historii, Homo antecessor upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Homo antecessor předmětem debat a analýz, přičemž protichůdné názory vedly k vášnivým diskusím. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Homo antecessor a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Prostřednictvím hluboké analýzy a podrobného výzkumu se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Homo antecessor a tomu, jak formovala svět, který dnes známe.
Homo antecessor Stratigrafický výskyt: 1,2 mil. - 700 tis. let př. n. l. | |
---|---|
Nalezené zbytky lebky Homo antecessor | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | hominidi (Hominidae) |
Rod | člověk (Homo) |
Binomické jméno | |
Homo antecessor Bermudez de Castro et al., 1997 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Homo antecessor (člověk předchůdce) žil v letech 1,2 mil. (snad i 1,4 mil.) – 700 tis. let př. n. l., přičemž někdy se existence prodlužuje až na hodnotu 500 tis. let př. n. l. Byl jedním z prvních hominidů v Evropě.
Nejvíce nálezů (jediné kosterní zkameněliny) se našlo ve Španělsku, další pocházejí z Anglie (pouze zuby a nástroje). Evoluční zařazení H. antecessor je předmětem jistých sporů. Někdy je považován za spojovací článek mezi Homo ergaster a Homo heidelbergensis. Jiní ho považují za slepou vývojovou linii navazující na H. ergaster. Další názor tvrdí, že jde jen o poddruh nebo regionální formu H. heidelbergensis. Proteom získaný ze zubu prokázal příbuznost tohoto hominida s neandrtálci, denisovany a Homo sapiens, ke kterým zřejmě tvořil sesterskou skupinu.
Průměrná velikost mozku byla 1000–1150 cm3. V Atapuerce (jeskyně Gran Dolina) ve Španělsku se našlo mnoho důkazů, které dosvědčují, že H. antecessor odděloval kusy lidských těl od kostí, lidské kosti drtil a následně je házel do stejných míst jako kosti zvířat. To ukazuje, že byl s největší pravděpodobností kanibal. H. antecessor byl asi 1,6–1,8 m vysoký a poměrně robustní – samci mohli vážit až okolo 90 kg.
Kompletní kostra není k dispozici, přesto lze odvodit některé základní morfologické rysy. Byly u něj již vyvinuté sapientní znaky připomínající v řadě lebečních charakteristik moderního člověka a to především nevystupující lícní kosti a nízká prognacie obličeje. Brada byla ustupující, jako u většiny druhů homo. Homo antecessor byl již plně bipední a v průměru měl podobnou postavu jako dnešní člověk. Měl však o něco širší hrudník a delší paže.