Huculové

V současné době se Huculové stalo tématem velkého významu v různých oblastech. Ať už v sociální, politické, ekonomické nebo kulturní sféře, Huculové upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. Tento fenomén vzbudil velký zájem díky svému dopadu na společnost a jeho aktuálnosti v dnešní době. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Huculové a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po současnou evoluci Huculové vyvolal diskuse a debaty, které se neustále zvyšují. Prostřednictvím této analýzy se snažíme dále porozumět důležitosti Huculové a důsledkům, které má na naši společnost.

Tento článek je o etniku. O plemenu koně pojednává článek Huculský kůň.
Huculové
Гуцули
Huculové, 1934
Huculové, 1934
Populace
25 290
UkrajinaUkrajina Ukrajina21 400
RumunskoRumunsko Rumunsko3 890
Jazyk(y)
ukrajinština
Náboženství
Ukrajinská řeckokatolická církev, pravoslaví, katolická menšina
Příbuzné národy
Bojkové, Lemkové, Doliňané
Huculský kroj
Huculský čepec z počátku 20. století (Kosivská Poljana)

Huculové (ukr. гуцули, sg. гуцул; rum. Huţuli, sg. Huţul, pol. Huculi, sg. Hucuł) jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory (části Zakarpatské, Ivanofrankivské a Černovické oblasti Ukrajiny a rumunských žup MaramurešSuceava v historické Bukovině). Centrem Huculů v Zakarpatské oblasti je město Jasiňa a v Ivanofrankivské oblasti město Kolomyja, většina Huculů však žije v horských vesnicích.

Samotní Huculové v minulosti označovali sami sebe za „Rusíny“. V současnosti se vlivem asimilace většina Huculů hlásí k ukrajinské národnosti, jen malá část k rusínské národnosti; někteří rumunští Huculové pak udávají také rumunskou národnost. Ukrajinskými úřady jsou pokládáni za Ukrajince. Avšak spíše než sebeidentifikace s národem existuje u Huculů silné vědomí územní příslušnosti. Nábožensky jsou Huculové převážně řeckokatolíci a pravoslavní.

Dějiny a kultura

Huculové hovoří svébytným a vůči standardní ukrajinštině méně srozumitelným nářečím rusínštiny. Mají vlastní zvyky, kulturu a kroje. Život v huculských horských vesnicích popsala mj. spisovatelka Olha Kobyljanska. Cenným svědectvím o kultuře a tradici Huculů a celé multietnické Verchovyny je dílo Stanisława Vincenze.

Od jména byl odvozen i název pro horské plemeno koní chované původně v rumunské Bukovině. Je to tzv. huculský kůň (hucul).

Po skončení první světové války si obyvatelé kraje vytvořili Huculskou republiku. Ta však trvala pouhé čtyři měsíce.

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.eliznik.org.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05. 
  2. Maramures.de – Etnische Grenzen der Huzulen
  3. Seznam encyklopedie, heslo Huculové[nedostupný zdroj]
  4. Encyclopedia of Ukrajina, heslo Hutsuls
  5. Rusíni v Rumunsku, in: Podkarpatská Rus, 5-6/2003. www.podkarpatskarus.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06. 
  6. MLEJNEK, Josef. Stanisław Vincenz – cádik v huculském kožichu. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 103–106. Dostupné online. 
  7. GRZYWACZEWSKI, Tomasz. Smazané Vincenzovo Huculsko. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 107–110. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy