V dnešním světě získal Ištařina brána nebývalý význam. Ať už na poli vědy, kultury, zábavy nebo politiky, Ištařina brána se stal základním tématem diskusí a analýz. Jeho dopad přesáhl hranice a vyvolal v současné společnosti velkou diskusi. Abychom pochopili její důležitost a důsledky, je nutné provést hlubokou a podrobnou studii, která nám umožní ponořit se do všech jejích dimenzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ištařina brána, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, s cílem osvětlit toto dnes tak aktuální téma.
Ištařina brána (arabsky بوابة عشتار) byla osmou bránou babylónského vnitřního města. K její výstavbě došlo kolem roku 575 př. n. l. z příkazu novobabylonského krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena babylonské bohyni plodnosti, lásky a války, Ištar.
Většinu jejího povrchu pokrývaly modře glazované cihly s nízkým reliéfem a zvířecími motivy, především draky a býky. Procházela jí procesní cesta po níž každoročně procházely průvody. Stěny průchodu zdobily nízké reliéfy se lvy.
Ve 30. letech 20. století byla postavena její rekonstrukce v Pergamonském muzeu v Berlíně na základě výzkumů z počátku století vedených německým archeologem Robertem Koldeweyem. Další jednotlivé zachované části jsou rozptýleny v několika muzeích po celém světě.
Její menší kopie byla vybudována také na původním místě v Iráku, ale značně utrpěla během války probíhající od roku 2003 kvůli pohybům vojenské techniky a snahám o odejmutí některých z cihel tvořících reliéfy.