V dnešním světě je Ildikó Enyediová vysoce relevantní téma, které ve společnosti vyvolalo rozsáhlou debatu a diskusi. Od svého vzniku upoutal Ildikó Enyediová pozornost lidí z různých oblastí a byl předmětem analýzy a úvah odborníků v této oblasti. Jeho dopad na různé aspekty každodenního života, jak individuálně, tak kolektivně, vyvolal rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Ildikó Enyediová, analyzujeme jeho vývoj, jeho výzvy a příležitosti a také jeho možné důsledky do budoucna.
Ildikó Enyediová | |
---|---|
Narození | 15. listopadu 1955 (68 let) Budapešť |
Alma mater | Korvínova univerzita v Budapešti (1975–1978) Univerzita divadelního a filmového umění (1979–1984) |
Povolání | filmová režisérka, scenáristka, lektorka a režisérka |
Ocenění | Zlatá kamera (Cannes) (1989) Cena Balázse Bély (1991) Zasloužilý umělec Maďarska (2000) důstojník Maďarského záslužného řádu (2002) Zlatý medvěd (2017) … více na Wikidatech |
Choť | Wilhelm Droste (od 1989) |
Rodiče | György Enyedi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ildikó Enyedi (* 15. listopadu 1955 Budapešť) je maďarská režisérka a scenáristka. V roce 2017 dostala za film O těle a duši (Testről és lélekről) hlavní cenu Zlatého medvěda na Mezinárodním filmovém festivale v Berlíně. Stejný snímek byl nominován i na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Již její první celovečerní snímek Mé 20. století (Az én XX. századom) z roku 1989 získal Zlatou kameru na festivalu v Cannes (cena určená pro nejlepší debut). Pro HBO adaptovala maďarskou verzi (původně izraelského) seriálu Terapie.