V dnešním světě se Index ekonomické svobody stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho relevanci na pracovišti nebo jeho propojení s jinými aktuálními problémy, Index ekonomické svobody je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Proto je důležité analyzovat a porozumět do hloubky všem jejím aspektům a dimenzím, abychom mohli adekvátně řešit její důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Index ekonomické svobody s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
Index ekonomické svobody (anglicky Index of Economic Freedom) je roční index vytvořený 1995 konzervativní institucí The Heritage Foundation a publikovaný v The Wall Street Journal, který měří míru ekonomické volnosti v zemích světa. Tvůrci indexu tvrdí, že zvolili přístup inspirovaný Adamem Smithem v jeho knize Bohatství národů, že „základní instituce, které chrání svobodu jednotlivců při prosazování svých vlastních ekonomických zájmů, vedou k větší prosperitě pro širší společnost“.
Index obsahuje čtyři hlavní kategorie zkoumaných faktorů. Každý faktor měří na stobodové stupnici.
Tyto kategorie se dále dělí na dvanáct subkategorií, metodologie je podrobně vysvětlena v příloze indexu. V posledním vydání z roku 2023 je zkoumáno 184 zemí světa.
Jiný žebříček, avšak založený na podobném principu, je žebříček Economic Freedom of the World publikovaný každoročně kanadským Fraser Institutem a spolupublikovaný think-tanky zapojenými do Economic Freedom of the World Network, v Česku žebříček publikuje Liberální institut.
První vydání z roku 1996 měřilo ekonomickou svobodu v letech 1975, 1980, 1985, 1990 a 1993–1995. Předmluvu k němu napsal Milton Friedman, jenž se na vývoji tohoto žebříčku významně podílel.
Fraser Institute společně s dalšími think-tanky nyní publikuje žebříček každoročně. Pro vyšší spolehlivost zobrazuje data s dvouletým zpožděním, takže žebříček vydaný v roce 2023 zobrazuje pro všechny země data z roku 2021. Žebříček prochází vývojem (přidávání nebo odebírání sledovaných dat) a prochází zpětnými revizemi, aby bylo možné konstruovat časové řady a pozorovat posun zemí k vyšší nebo nižší ekonomické svobodě.
Žebříček zkoumá pět hlavních kategorií:
Tyto kategorie se dále dělí na 25 subkategorií (a ty se dále dělí na 45 konkrétních sledovaných dat), metodologie je podrobně vysvětlena v příloze indexu. V posledním vydání z roku 2023 je zkoumáno 165 zemí světa. Institut veřejně deklaroval, že nadále hodlá separátně hodnotit Hongkong – jenž byl do roku 2022 vždy na prvním místě – a „měřit propad Hongkongu do tyranie a absolutismu“.