Informační grafika

Informační grafika nebo infografika je vizuální ztvárnění informací, dat nebo znalostí. Prezentuje obsažené (často složité a komplexní) informace rychle, a přehledně Využívá se např. při zobrazování projektů a map nebo pro informace v žurnalistice, výuce a technických oblastech, zejména pro sdělovače a ovladače software. Spočívá v komunikaci pomocí textur, figur, znaků a symbolů nebo komplexních ilustrací. Vzhledem k integrovanému nelineárnímu vnímání umožňuje rychlejší porozumění prezentovaným informacím.

Úvod

Jinak zdlouhavé a složitě popisové informace jsou v dnešní době ilustrovány informační grafikou. Objevuje se v novinách, magazínech a především v internetových zdrojích informací a zpráv. Již dlouhou dobu pak slouží jako vizuální zkratka pro koncepty každodenně používaných informací, zejména ve formě map a značek – příkladem mohou být dopravní značky.

V žurnalistice je již dlouho informační grafika využívána k zobrazení tradičních informací, například předpovědi počasí. Stále častěji se přikládá k článkům a tématům ve formě map, situačních plánů, ilustrací vývoje a zobrazení statistických informací (grafů).

Časté využití nalezla informační grafika u map, které slouží pro přibližnou orientaci a nepotřebují přesné zobrazení. Mapy tras, například mapy linek metra v Praze, jsou příkladem použití informační grafiky ke zpřehlednění mapy. Zobrazují informace, které jsou pro cestující v metru důležité – stanice metra a orientační body, významná místa.

Dopravní značky a místní značení velkých prostor (například na letištích a vlakových nádražích) jsou již dlouho místem s hojným využitím informační grafiky. Pracují s všeobecnou znalostí některých symbolů a s porozuměním symbolice bez ohledu na jazyk pozorovatele.

Historie

Vývoj vizuální komunikace

Vizuální komunikace má bohatou dlouhou historii od prvotního obrázkového písma po dnešní komunikační systémy ISO, která je podrobně popsána v literatuře.

K novodobým zajímavostem patří např. to, že v roce 1936 vyvinul Otto Neurath systém piktogramů a pravidel pro jejich výstavbu, aby i složité informace byly vyjádřeny jasně a přehledně.

V roce 1964 na letních olympijských hrách v Tokiu byly poprvé užity piktogramy navržené japonskými designéry Masaru Katzumie a Yoshiro Yamashita. Olympiáda v Mnichově pak byla událostí, kde byly poprvé použity velice úspěšné symboly panáčka. Set těchto piktogramů navrhl Otl Aicher a vzhledem k jejich popularitě se následně staly základem pro dnešní moderní postavičky používané na veřejném značení.

Současnost

Od 20. století souvisí rozvoj vizuální komunikace s globálním propojováním. Proto většinu funkčních souborů vizuální komunikace zpracovávají mezinárodní normy ISO (viz literatura níže). S rozvojem internetu se stala informační grafika populární zejména pro zobrazení a porovnání různých druhů obsahu a zobrazení zpravodajských dat srozumitelnější cestou. Sociální sítě pak rozvoj informační grafiky v internetu usnadnily – infografika představuje jednoduchou cestu ke sdílení složitých informačních celků. S rapidně stoupající popularitou informační grafiky na internetu využívá infografiky pro svou propagaci napříč sociálními sítěmi mnoho internetových firem a projektů.

Součásti informační grafiky

Nástroje vizualizace

Informační grafika zobrazuje komplexní složité celky informací rychle a přehledně pomocí vizuálního znázornění. Využívá k tomu grafů, diagramů, tabulek, map a seznamů.

Vizualizované prvky

Základem informační grafiky jsou data, informace a znalosti, které grafika zobrazuje. Pro vytvoření grafické zobrazení dat lze využít i specializovaný software pro tvorbu grafů, tabulek atd. Existují také ustálené sady symbolů a piktogramů pro grafickou interpretaci obecných informací a souvislostí. Informační grafická část může být doplněna o legendu tvořenou textem, obvyklé je také užití měřítek a popisků.

Interpretace vizualizace

Schopnost interpretovat informační grafiku je více naučená než vrozená. Ačkoliv lze většinou porozumět významu dat a spojitosti informací v informační grafice díky celkovým souvislostem, které popisuje, je potřeba znát alespoň význam základních symbolů obvykle pro vizualizaci vztahů či prvků užitých. Rozvoj informační grafiky a její komerční využití podporuje snahu o netradiční a inovativní vizuální ztvárnění informační grafiky. To může zvýšit nároky na porozumění obsahu informační grafiky.

Reference

Literatura

• Aicher, Otl; Kramper, Martin: Zeichensysteme der visuellen Kommunikation, Stuttgart, 1977
• Bliss, Charles K.: Semantography (Blissymbolics), Sydney, 1949
• Dreyfuss, Henry: Symbol Sourcebook, New York, 1967
• Fassati, Tomáš: Slovník mezinárodní vizuální komunikace, Benešov u Prahy, 1995
• Fassati, Tomáš: Dictionary of Visual Communication, Benešov u Prahy, 1999
• Fassati, Tomáš: Gramatika praktické vizuální komunikace, Benešov u Prahy, 2001
• Fassati, Tomáš: Učebnice globální vizuální komunikace : učebnice druhé gramotnosti. Benešov, 1072. ISBN 978-80-87400-22-7
• Fassati, Tomáš: Praktická globální vizuální komunikace III. díl / Systémy komunikace, jejich tvorba a testování, ČVUT, Praha, 2020
• Koch, Rudolf: The Book of Signs, Doven Publications, Inc., Londýn, 1930
• ISO 3461 Graphic Symbols – General Principles for Presentations
• ISO 7000 Graphic Symbols – Index, Survey and Compilation of the Single Sheets
• ISO/R 557 Symbols, Dimensions and lay-out of Safety Signs ad.

Související články

• Grafika
• Informace
• Piktogram

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu informační grafika na Wikimedia Commons

Agregátor informační grafiky http://visual.ly/