Tento článek se bude věnovat tématu Iskăr, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Iskăr vzbudil zájem odborníků a nadšenců, kteří se snaží pochopit jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Iskăr zásadní roli v různých kontextech a jeho vliv je relevantní i dnes. Od svých počátků až po svůj vývoj Iskăr poznamenal před a po ve vývoji různých aspektů každodenního života. Tento článek prozkoumá různé perspektivy a přístupy, které čtenáři umožní ponořit se do fascinujícího světa Iskăr.
Iskăr | |
---|---|
řeka v Ljutibrodu | |
Základní informace | |
Délka toku | 368 km |
Plocha povodí | 8600 km² |
Průměrný průtok | 54 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Rila 42°11′39″ s. š., 23°19′49″ v. d. | |
Ústí | |
Dunaj 43°43′54,12″ s. š., 24°26′30,84″ v. d. | |
Protéká | |
Bulharsko (Sofie-město - Sofie, Sofijská, Pernická, Vracká, Plevenská, Lovečská oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
mapa povodí řeky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ìskăr (bulharsky Искър) je řeka v Bulharsku (Sofie-město, Sofijská, Pernická, Vracká, Plevenská, Lovečská oblast). Je 368 km dlouhá. Povodí má rozlohu 8600 km².
Pramení v pohoří Rila a na horním toku protéká Samokovskou a Sofijskou kotlinou. Poté protíná Iskărskou soutěskou horský hřbet Staré Planiny. Na dolním toku protéká Dolnodunajskou rovinou. Ústí zprava do Dunaje.
Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, zatímco v létě hladina klesá. Průměrný průtok vody v ústí činí 54 m³/s, maximální v některých letech dosahuje až 800 m³/s.
V povodí řeky se nacházejí přehradní nádrže a vodní elektrárny. Na řece leží města Samokov, Mezdra, Červen Brjag. Řeka protéká východním okrajem hlavního města Sofie.