V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Ivan Gundulić, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a objevíme vše, co toto téma/osoba/datum nabízí. Od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad se ponoříme do jeho historie, jeho významu a různých způsobů, jak ovlivnil společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy se dozvíme o jeho významu v různých kontextech a o tom, jak utvářel svět kolem nás. Připravte se na cestu objevování a poznávání Ivan Gundulić, která vám nepochybně poskytne obnovenou a obohacující perspektivu.
Ivan Gundulić | |
---|---|
Narození | 8. ledna 1589 Dubrovník |
Úmrtí | 8. prosince 1638 Dubrovník |
Pseudonym | Džívo Gundulić |
Povolání | básník, spisovatel, soudce a dramatik |
Témata | poezie a drama |
Významná díla | Osman Arijadna Prozerpina ugrabljena Dijana Armida … více na Wikidatech |
Děti | Fran Đivo Gundulić Šiško Gundulić |
Příbuzní | Marija Gondula (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Dživo Franov Gundulić (italsky: Giovanni Francesco Gondola; 8. ledna 1589 Dubrovník – 8. prosince 1638 Dubrovník) je jedním z nejslavnějších chorvatských barokních básníků. Byl ovlivněn italskou pozdně renesanční lyrikou (Torquato Tasso). Jeho nejslavnější dílo je epos Osman.
Ivan Gundulić se narodil v Dubrovníku do šlechtické rodiny Gondola jako syn Francesca di Francesco Gunduliće, dubrovnického senátora a diplomata, který zastupoval republiku nejprve u osmanského dvora a později i u papežského stolce (za pontifikátu papeže Řehoře XIII.). V mládí se Ivanovi dostalo vynikajícího vzdělání a po studiu římského práva zastával několik úřadů ve Velké radě Republiky Dubrovník.
Ve svých třiceti letech se oženil s Nicoletou Sorkočevićovou, se kterou se mu narodili tři synové, Frano (Francesco), Matheo (Mato) a Šiško (Segismondo), a dvě dcery, Maria (Mara) Gondola a Dziva (Giovanna). Frano Đivo Gundulić se později dal na vojenskou dráhu a bojoval mimo jiné jak ve vojsku Albrechta z Valdštejna, tak při osvobozování Vídně r. 1683.
Gundulić zpočátku psal nebo přepracovával veselé pastýřské hry se zpěvy, převážně na základě italských překladů: Diana, Galatea, Milované obětiště, Armida, Ceres, Únos Proserpiny, Kleopatra, Adonis, Ariadna aj. Tyto hry se s úspěchem hrály v Dubrovníku již roku 1615. Jen čtyři se zachovaly v rukopisech.
Dubravka je mytologicko-pastorální hra z roku 1628, nejslavnější, kterou kdy Gundulić napsal. Hra oslavuje nejenom Dubrovnickou republiku, ale má i tradiční pastorální námět, kde se střetávají morální a citové protiklady: svoboda/otroctví, krása/ošklivost, pravda/lež. Dubravka je dnes považována za jedno ze základních děl chorvatské literatury.
Osman je hrdinský epos, který je nejslavnějším dílem starší chorvatské literatury. Děj je zasazen do Gundulićovy současnosti, tedy do doby polsko-turecké války (1620–1621). Hlavní epická linka (historická porážka Osmanů v boji proti Polsko-litevskému soustátí, následná vzpoura janičářů a poprava mladého sultána) se prolíná s lyrickým popisem krajin, kterými hrdinové eposu projíždějí (cesta Kazlara Agy po Malé Asii, Řecku a Srbsku, jejímž účelem je shromažďovat dívky pro sultánův harém; cesta velvyslance Ali paši do Polska přes Bulharsko, Srbsko a Moldávii) i s tématem křesťansko-mytologickým (scéna v křesťanském podsvětí, Luciferův plán zmařit Vladislavovy triumfy).
Portrét Ivana Gunduliće je vyobrazen na chorvatské bankovce s hodnotou 50 kuna.