V dnešním světě se Iwami Ginzan stal tématem rostoucího zájmu široké škály lidí. Ať už mluvíme o Iwami Ginzan na osobní, profesní, kulturní nebo společenské úrovni, jeho význam je nepopiratelný. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a význam Iwami Ginzan v našem každodenním životě. Od jeho počátků až po jeho vliv na dnešní společnost prozkoumáme mnoho aspektů Iwami Ginzan a jak se vyvíjel v průběhu času. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy a hlubokých úvah poskytneme komplexní pohled na Iwami Ginzan a její roli v moderním světě.
Stříbrný důl Iwami Ginzan | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Vstup do šachty stříbrného dolu Iwami Ginzan | |
Smluvní stát | Japonsko |
Souřadnice | 35°6′26″ s. š., 132°26′15″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, v |
Odkaz | 1246 (anglicky) |
Oblast | Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2007 (31. zasedání) |
Stříbrný důl Iwami Ginzan (japonsky: 石見銀山, Iwami Ginzan) byl stříbrný důl v prefektuře Šimane na ostrově Honšú v Japonsku. V červnu 2007 byl důl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Stříbrný důl Iwami Ginzan a jeho kulturní krajina.
Důl začal rozvíjet významný japonský obchodník Kamija Džutei v roce 1526. Nejvyšší produkce důl dosáhl na počátku 17. století, kdy se v něm těžilo 38 tun stříbra ročně, tedy asi 10 % celosvětové produkce, která činila o něco více než 400 tun. To představovalo velkou část těžby stříbra v Japonsku, jež se na celosvětové produkci stříbra v té době podílelo celou jednu třetinu.
Vytěžené stříbro bylo široce používáno při výrobě mincí. O nadvládu nad dolem bojovali různí daimjóové, až v roce 1600 jej po bitvě u Sekigahary definitivně ovládl šógunát Tokugawa. Později bylo území kolem dolu zabezpečeno ploty a dřevěnými barikádami. Uprostřed komplexu byl postaven hrad Jamabuki.
Množství stříbra vytěžené z dolu pokleslo během 19. století a pod tíhou konkurence byl důl nakonec uzavřen.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwami Ginzan Silver Mine na anglické Wikipedii.