Jablunkovský incident

V tomto článku budeme zkoumat dopad Jablunkovský incident na naše životy a svět kolem nás. Od svého vzniku až do současnosti hraje Jablunkovský incident zásadní roli v různých oblastech a ovlivňuje naše rozhodování, způsoby myšlení a jednání. Na několika následujících stránkách se podrobně podíváme na to, jak Jablunkovský incident formoval naši společnost, transformoval průmyslová odvětví, podporoval sociální změny a zpochybňoval naše předem stanovené vnímání. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a konkrétních příkladů zjistíme, jak Jablunkovský incident zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jak nadále utváří budoucnost.

Pohled na Jablunkovský průsmyk z úpatí Girové

Jablunkovský incident (polsky Incydent jabłonkowski) byl německo-polský ozbrojený střet v Mostech u Jablunkova, na Košicko-bohumínské dráze, který se odehrál v předvečer druhé světové války v noci z 25. na 26. srpna 1939.

Incident je považován za první předčasný útok druhé světové války.

Rámec událostí

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

V roce 1938 využilo Polsko Mnichovské dohody a vynutilo si na Československu odstoupení východní části československého Těšínska s přilehlým pruhem Čadecka. Na polském území se tak ocitla celá česká část strategické Košicko-bohumínské dráhy, Bohumín, Český Těšín, Třinec, Jablunkov i Mosty u Jablunkova.

Přibližně 500 metrů od nádraží v Mostech u Jablunkova směrem ke slovenským hranicím v Jablunkovském průsmyku prochází železniční trať dvěma souběžnými tunely. Tyto tunely byly polským vojskem zaminovány a střeženy vojáky polského 4. pluku horských střelců.

Německý útok na Polsko byl plánován již od dubna 1939 s tím, že proběhne nad ránem v sobotu 26. srpna 1939. Na tento okamžik plánoval poručík Abwehru z Vratislavi Hans Albert Herzner přepadení nádraží v Mostech u Jablunkova a obou tunelů s cílem zabránit jejich zničení Poláky. Oddíl pod jeho vedením tvořili proněmečtí bojůvkáři z Jablunkova (z tzv. „Bojové organizace Jablunkov“ – Kampforganisation Jablunkau), cvičení v blízké Čadci, na území tehdejšího Slovenského státu.

Průběh

V noci z 25. na 26. srpna 1939 překročil německý diverzní oddíl tehdejší slovensko-polskou hranici a obsadil nádraží v Mostech. Polští obránci tunelů útočníky odhalili díky informaci polské telefonistky z nádraží a zahájili na ně palbu. I tak bojůvkář Josef Kulik vjel na lokomotivě do tunelu, kde údajně vytrhl zápalné šňůry k trhavinám a projel na slovenské území do Čadce.

Podle německých zdrojů diverzní oddíl v průsmyku zajal a odzbrojil 800 polských vojáků, připravoval se zajmout jednotku dalších 1200 polských vojáků, kteří přijeli ve vlaku do Mostů a netušili, že nádraží je obsazeno německými diverzanty, a stáhl se z rozkazu německého velení na Slovensko. Podle polských zdrojů se útočníkům naopak tunely obsadit nepodařilo a z nádraží v Mostech byli za několik hodin polskými vojáky vytlačeni.

Německá armáda se musela Polsku za incident oficiálně omluvit.

Druhá světová válka

Invaze do Polska začala ráno 1. září 1939. Německá vojska se již nesnažila zabránit zničení železničních tunelů u Mostů a Poláci je vyhodili do povětří. Již první den druhé světové války polská vojska ustoupila ze zabrané části českého Těšínska.

Odkazy

Reference

Literatura

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Nástin dějin Těšínska. Ostrava: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady, 1992. 

Externí odkazy