V dnešní době se Jalta stalo tématem velkého významu v dnešní společnosti. Stále více lidí má zájem dozvědět se více o Jalta a jeho důsledcích v různých oblastech života. Od politiky přes technologie až po populární kulturu, Jalta prokázalo, že má významný dopad na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jalta, analyzujeme jeho původ, vývoj a jeho dnešní vliv. Kromě toho se blíže podíváme na to, jak Jalta utvářel a nadále utváří svět kolem nás. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním Jalta!
Jalta Ялта / Yalta | |
---|---|
Pohled na město | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–500 m n. m. |
Stát | Ukrajina |
Autonomní republika | Krym |
Městská rada | Jaltská |
Stát (de facto) | Rusko |
Republika | Krym |
Městská rada | Jaltská |
Jalta | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 283 km² |
Počet obyvatel | 79 272 (2019) |
Hustota zalidnění | 280,1 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři |
Náboženské složení | převážně pravoslaví, islám |
Správa | |
Starosta | Oleksij Bojarčuk |
Vznik | 1154 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +380 654 |
PSČ | 298600—298639 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.
V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.
Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.