V dnešním světě získal Jaroslav Sůva velký význam v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Jaroslav Sůva hraje zásadní roli v životech lidí. Jeho důležitost se odráží ve způsobu, jakým ovlivňuje náš každodenní život, v rozhodnutích, která děláme, v rozhovorech, které vedeme, a v činnostech, které podnikáme. Proto je klíčové důkladně analyzovat a porozumět roli, kterou má Jaroslav Sůva v našich životech, a také jejímu vlivu na společnost jako celek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jaroslav Sůva a jeho dopad v různých oblastech, abychom osvětlili toto relevantní a zajímavé téma.
Prof. Ing. Jaroslav Sůva, CSc. | |
---|---|
Ministr paliv a energetiky ČSFR | |
Ve funkci: 13. února 1990 – 27. června 1990 | |
Předchůdce | František Pinc |
Nástupce | rezort zrušen |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 25. července 1930 Těmice Československo |
Úmrtí | 30. prosince 2018 |
Alma mater | VŠE Praha ČVUT Praha |
Profese | pedagog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Sůva (25. července 1930 Těmice - 30. prosince 2018) byl český a československý politik KSČ, v roce 1990 československý ministr paliv a energetiky.
Vystudoval obchodní akademii v Jindřichově Hradci a pak v roce 1964 dálkově dokončil VŠE v Praze. Roku 1974 potom obhájil dizertaci na ČVUT. Pracoval v podnikové sféře v energetickém průmyslu, později byl zaměstnancem Československého státního energetického dispečinku a pracoval v Českých energetických závodech. Roku 1983 nastoupil na ministerstvo paliv a energetiky, kde později zastával funkci náměstka ministra a ředitele odboru energetiky. 1. listopadu 1989 se stal profesorem na katedře řízení a ekonomiky energetiky ČVUT v Praze. Byl členem KSČ.
Jeho politická kariéra vyvrcholila krátce po sametové revoluci. 13. února 1990 byl jmenován ministrem paliv a energetiky ve vládě Mariána Čalfy. Portfolio si udržel do konce existence vlády, tedy do 27. června 1990. Krátce před koncem svého mandátu ovšem vystoupil z KSČ.