V tomto článku budeme analyzovat význam Ještěrkovití v dnešní společnosti. _Var1 byl základní součástí lidských dějin a jeho dopad byl transcendentální v různých oblastech, od politiky po vědu. V průběhu let vyvolal Ještěrkovití velký zájem a debatu mezi odborníky a fandy, čímž generuje nekonečné výzkumy a studie, které zdůrazňují jeho význam v každodenním životě. Prostřednictvím této analýzy se snažíme osvětlit významný vliv Ještěrkovití na různé aspekty moderního života a jeho roli při utváření našeho současného světa.
Ještěrkovití | |
---|---|
ještěrka zelená (Lacerta viridis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Podtřída | Lepidosauria |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | ještěři (Sauria) |
Čeleď | ještěrkovití (Lacertidae) Gray, 1825 |
Podčeledi | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žije pět druhů, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní.
Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby).
Jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.
Je známo přes 230 recentních (současných) druhů ještěrkovitých, většina je drobných, do 9 cm délky těla, avšak ještěrka perlová může být dlouhá až 90 cm a vážit až půl kilogramu. Žijí v Evropě, Asii i Africe, v Česku pět druhů (ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá,ještěrka zední a ještěrka travní).
V podčeledi veleještěrky jsou zařazeny dva rody, veleješterka (Gallotia) a paještěrka (Psammodromus). V podčeledi ještěrky je pak rodů 30, mají-li české jméno, rodovým jménem bývá nejčastěji ještěrka, dále paještěrka.