Jeskyně patriarchů

V tomto článku se do hloubky podíváme na téma Jeskyně patriarchů, téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. Když se ponoříme do této analýzy, prozkoumáme různé aspekty Jeskyně patriarchů, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme také analyzovat různé perspektivy, které existují kolem Jeskyně patriarchů, a poskytneme tak vyvážený a úplný pohled na toto téma. Kromě toho prozkoumáme, jak se Jeskyně patriarchů vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé oblasti společnosti. Nakonec si tento článek klade za cíl poskytnout široký přehled o Jeskyně patriarchů a poskytnout čtenářům hlubší a robustnější pochopení tohoto fascinujícího tématu.

Jeskyně patriarchů
Jeskyně patriarchů, pohled od jihu
Jeskyně patriarchů, pohled od jihu
Údaje o jeskyni
StátIzraelIzrael Izrael
MístoHebron
Zeměpisné souřadnice
Jeskyně patriarchů (Palestinská autonomie)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeskyně patriarchů (hebrejsky מערת המכפלה‎, zvuk Me'arat ha-Machpela, jeskyně Machpela, arabsky المغارةal-Maghára, „Jeskyně“ či الحرم الإبراهيمي‎, al-Haram al-Ibráhímí, Abrahamova svatyně) je komplex podzemních jeskyní nacházející se ve starobylém městě Hebron. Je druhým nejposvátnějším místem Židů (po Chrámové hořeJeruzalémě) a je také uctíván křesťany a muslimy.

Patriarchové

Podle tradice jsou zde pohřbeny čtyři starozákonní páry: Adam a Eva, Abrahám a Sára, Izák a Rebeka a Jákob a Lea. Raní křesťané však tvrdí, že byl Adam pohřben na Golgotě. Podle Midraše a dalších zdrojů je v jeskyni také hlava Ezaua. Podle islámských tradic je v Jeskyni patriarchů pohřben také Josef. Ačkoliv má být podle Tóry Josef pohřben v Šekemu (dnešní palestinské město Nábulus), židovské agadické tradice uvádějí, že si Josef přál být pohřben v Hebronu. Také Ráchel je podle teorií pohřbena jinde, Ráchelin hrob se nachází u města Betlém.

Mauzoleum

Budovu mauzolea nechal postavit judský král Herodes. Během byzantské nadvlády byla herodiánská svatyně přeměněna na baziliku, za muslimské vlády byla přestavěna na mešitu a uvnitř mauzolea byly postaveny symbolické náhrobky patriarchů (v 8.–14. století). Během křižácké nadvlády byla mešita přeměněna na kostel a Hebron byl sídlem hebronského biskupství.

Od dob islámské nadvlády až do roku 1967 bylo židům zakázáno do svatyně vstoupit (nejdále jim bylo dovoleno vystoupit na sedmý schod vedoucí k hrobce). V důsledku Šestidenní války roku 1967 byla svatyně rozdělena na část židovskou – synagogu (nádvoří a dvě menší síně s kenotafy Abrahama a Sáry, Jákoba a Ley) a část muslimskou – Abrahamovu mešitu (jedna větší síň s kenotafy Izáka a Rebeky; kenotafy Adama a Evy ve svatyni nejsou).

Masakr

Související informace naleznete také v článku Masakr v Jeskyni patriarchů.

V době vytváření Mírové dohody zasadil židovský osadník Baruch Goldstein těžkou ránu míru. Dne 25. února 1994 se ve snaze zastavit mírový proces dopustil masakru na modlících se Arabech v muslimské části mauzolea. Palestinští radikálové potom využili tohoto incidentu k rozpoutání násilí. Mírové rozhovory Jicchaka Rabina a Jásira Arafata přesto pokračovaly. Na základě Přechodné dohody Oslo II byla svatá místa na Západním břehu předána do rukou Palestinců s výjimkou Jeskyně patriarchů v Hebronu a byla formulována speciální ujednání pro Ráchelin hrob v Betlémě a Josefův hrob v Nábulusu. Tato ujednání zaručovala volný přístup ke všem místům.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cave of the Patriarchs na anglické Wikipedii.

Literatura

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 

Externí odkazy