V dnešním světě se Jižní vápencové Alpy stal tématem velkého významu a zájmu velkého počtu lidí po celém světě. S pokrokem vědy a techniky se Jižní vápencové Alpy umístil jako ústřední téma v různých oblastech znalostí, vyvolal debaty, výzkum a nové objevy, které významně ovlivnily společnost. Od svého vzniku až po současnost se Jižní vápencové Alpy vyznačoval před a po v různých oblastech a generoval velké změny a transformace, které měly dopad na způsob, jakým chápeme svět. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad a důležitost Jižní vápencové Alpy, analyzujeme jeho vliv v různých sférách každodenního života a možné důsledky, které má pro budoucnost.
Jižní vápencové Alpy | |
---|---|
Ortlerské Alpy, nejvyšší hora Jižních vápencových Alp Ortler ve středu fotografie | |
Nejvyšší bod | 3 905 m n. m. (Ortler) |
Nadřazená jednotka | Východní Alpy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Itálie Rakousko Slovinsko |
Horniny | Vápenec, dolomit |
Souřadnice | 46°30′ s. š., 10°30′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jižní vápencové Alpy (italsky Alpi Sud-orientali, německy Südliche Kalkalpen) je označení pro jižní část Východních Alp. Geologicky je tvořená hlavně vápenci a dolomity. Jižní vápencové Alpy se rozkládají především na území Itálie a zasahují také do Rakouska a Slovinska. K nejvýznamnějším horským jednotkám náleží zaledněné vrcholy Ortlerských Alp a Adamella, dále na východ rozsáhlé Dolomity, Benátské Alpy, Karnské Alpy, Gailtalské Alpy, Julské Alpy a Karavanky.
Členění vychází z klasifikace Východních Alp v německy mluvících oblastech (méně ve Švýcarsku). Bylo publikováno v roce 1984 Rakouským alpským klubem, Německým alpským klubem a Jihotyrolským alpským klubem.