Johannes Diderik van der Waals
V dnešním světě se Johannes Diderik van der Waals stalo tématem velkého významu a zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo jednoduše svému významu v každodenním životě, Johannes Diderik van der Waals upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Je to téma, které vyvolalo debaty, kontroverze a úvahy a inspirovalo jednotlivce i komunity k akci. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam a důležitost Johannes Diderik van der Waals a také jeho vliv na různé aspekty života.fromJson=udělej mi dlouhý obecný úvodní odstavec k článku z článku
| Johannes Diderik van der Waals | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. listopadu 1837 Leiden |
| Úmrtí | 8. března 1923 (ve věku 85 let) Amsterdam |
| Místo pohřbení | Amsterdam New Eastern Cemetery |
| Alma mater | Univerzita v Leidenu |
| Povolání | fyzik, chemik, profesor, matematik, teoretický fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Amsterdamská univerzita (1877–1908) |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1910) |
| Choť | Anna Magdalena Smit (1847–1881) |
| Děti | Jacqueline E. van der Waals Johannes Diderik van der Waals Jr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johannes Diderik van der Waals (23. listopadu 1837 Leiden – 8. března 1923 Amsterdam) byl nizozemský fyzik. V roce 1910 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za práci na stavové rovnici plynů a tekutin.
Život
V letech 1862–1865 studoval Univerzitu v Leidenu. Od 1864 učil fyziku a matematiku na střední škole v Deventeru a o dva roky později v Haagu.
Doktorskou disertaci s názvem Over de Continuiteit van den Gas – en Vloeistoftoestand obhájil v roce 1873. V roce 1876 se stal profesorem fyziky na Amsterdamské univerzitě. kde se zabýval problémem spojitosti plynného a kapalného stavu látek. Podařilo se mu nalézt vztah mezi objemem, tlakem a teplotou plynů a kapalin. Prokázal existenci sil, které působí na úrovni molekul a způsobují vnitřní tlak v kapalinách. Dnes jsou známy jako van der Waalsovy síly. Zformuloval též tzv. van der Waalsovou rovnici platnou pro kapaliny i plyny a tedy i změnu skupenství s platnosti pro kapaliny stejného složení. Byla to právě tato práce, která mu přinesla Nobelovu cenu a poskytla Siru Jamesi Dewarovi a Heike Kamerlinghovi Onnesovi údaje potřebné pro výrobu kapalného hélia.
V roce 1893 publikoval hlavní myšlenky termodynamické teorie kapilarity, jejímž hlavním předpokladem byla existence pozvolné, následně velmi prudké, změny hustoty na rozhraní mezi kapalinou a párou.
V roce 1910 byly jeho práce oceněny Nobelovou cenou za fyziku.
Odkazy
Související články
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Diderik van der Waals na Wikimedia Commons - quido.cz
