V dnešním světě se Johannes Mario Simmel stal tématem velkého zájmu a debat. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v politice nebo jeho vlivu v kulturní sféře, Johannes Mario Simmel upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento článek si klade za cíl prozkoumat různé aspekty Johannes Mario Simmel a osvětlit jeho důležitost a důsledky v různých oblastech. Od svého vzniku až po jeho vývoj v průběhu času, včetně jeho vlivu na každodenní životy lidí, se Johannes Mario Simmel stalo tématem, které nemůžeme ignorovat. Prostřednictvím hloubkové analýzy se tento článek snaží poskytnout holistický pohled na Johannes Mario Simmel a jeho dopad na dnešní společnost.
Johannes Mario Simmel | |
---|---|
Johannes Mario Simmel (2007) | |
Narození | 7. dubna 1924 Vídeň |
Úmrtí | 1. ledna 2009 (ve věku 84 let) Lucern |
Pseudonym | Michael Mohr |
Povolání | scenárista, novinář a spisovatel |
Žánr | román |
Ocenění | Kulturní cena německých svobodných zednářů (1981) Zlatá medaile za zásluhy města Vídně (1984) Cena Hermanna Kestena (1993) velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2004) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2005) |
Rodiče | Walter Simmel |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johannes Mario Simmel (7. dubna 1924, Vídeň – 1. ledna 2009, Lucern, Švýcarsko) byl rakouský spisovatel společenských románů.
Simmelovi rodiče pocházeli z Hamburku. Jeho otec Walter Simmel byl chemik, jeho matka Lisa rozená Schneiderová byla lektorka. Otec uprchl kvůli židovskému původu do Londýna, jeho příbuzní byli zavražděni v koncentračních táborech.
Simmel strávil dětství v Rakousku a v Anglii, maturitu složil z chemického inženýrství.
Po druhé světové válce pracoval nejdříve jako novinář, překladatel a tlumočník americké vojenské správy v Rakousku. Při práci v deníku „Welt am Abend“ psal jako kulturní redaktor filmové kritiky a fejetony. Roku 1947 publikoval svoji první sbírku novel pod názvem Setkání v mlze (v originále Begegnung im Nebel). Poté se uplatnil jako redaktor novin ve Vídni a Mnichově.
Mezi lety 1950 a 1962 napsal sám nebo s různými autory celkem 22 filmových scénářů. Po jeho prvním velkém úspěchu Nemusí být vždycky kaviár (v originále Es muss nicht immer Kaviar sein, 1960) se začal věnovat především psaní populárních románů, pokaždé s aktuálním společensko-politickým tématem jako je násilí, obchod s drogami nebo manipulace s geny.
Od 50. let žil ve Starnbergu v Bavorsku, později ve Švýcarsku. Postupem času se stal značně populárním, jeho romány byly přeloženy do 25 jazyků, přes 10 jich bylo zfilmováno (mnohé z nich byly režírovány Alfredem Vohrerem a Rolandem Klickem).
Simmelovy práce byly označovány kritikou dlouhou dobu jako „obyčejná literatura“. Teprve s románem A s klauny přišly slzy (v originále Doch mit den Clowns kamen die Tränen, 1987) našel celkové uznání.
Simmel měl kladný vztah k české kultuře, díky své chůvě také mluvil částečně česky.
Krátké povídky, eseje, úvahy, zprávy.