V dnešním světě se Josef Štolba stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už v profesní, akademické nebo osobní sféře, Josef Štolba vzbuzuje zájem jednotlivců všech věkových kategorií a profesí. Jeho dopad a význam se táhne napříč historií a pokrývá celou řadu aspektů, které ovlivňují dnešní společnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme mnoho aspektů Josef Štolba, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky v různých kontextech. Prostřednictvím hluboké a vyčerpávající analýzy má osvětlit složitost a dimenze Josef Štolba s cílem poskytnout komplexní pohled, který vybízí k zamyšlení a porozumění.
Josef Štolba | |
---|---|
Portrét od Jana Vilímka (1884) | |
Narození | 3. května 1846 Hradec Králové Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. května 1930 Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Národnost | česká |
Povolání | dramatik, vychovatel, právník, spisovatel |
Rodiče | František Štolba, Marie Štolbová-Klarnerová |
Manžel(ka) | Hedvika Štolbová-Cerychová |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Štolba v Matrice křestní Joseph (3. května 1846 Hradec Králové – 12. května 1930 Praha) byl český dramatik, vychovatel, právník a spisovatel.
Rodiče Josefa byli František Štolba a Maria Štolbová-Klarnerová. Měl dva starší bratry: Františka (1839–1910) a Antonína (1841–1892). Za manželku měl Hedviku Cerychovou, se kterou měl tři dcery: Otilii (1876), Marii (1877) a Zdenku (1879–1879).
Nejdříve začal se studiem na gymnáziu v rodném Hradci Králové, dokončil jej v Praze na Akademickém gymnáziu. V Praze také vystudoval práva. Roku 1869 debutoval jako autor divadelních her v Prozatímním divadle. V roce 1870 přijal místo vychovatele u šlechtické rodiny Kouniců. S hrabětem Arthurem Desfours-Walderode podnikl roku 1873 roční cestu do Ameriky a později s jinými osobnostmi (V. Kounic) procestoval celou Evropu a dostal se i do Západní Indie a ve společnosti cestovatele Kořenského až za polární kruh. Poté, co se vrátil domů, působil v Národním divadle a také získal roku 1874 doktorát práv. Vykonával pět let soudní a advokátní praxi. Byl koncipientem v notářské kanceláři a časem i notářem v Nechanicích, Pardubicích a v Královských Vinohradech. V Pardubicích se angažoval roku 1880 ve Spolku pro zřízení divadelního domu.
Hlavním oborem jeho spisovatelské činnosti byly fejetony a dramatická tvorba. Ve svých cestopisech uměl barvitě vylíčit své zážitky ze zahraničních cest. Podílel se na založení časopisu Paleček. Dramatická tvorba se týkala hlavně veseloher, ale zkusil i jiné žánry. Debutoval s nimi v Prozatímním divadle a později se prosadil i v Národním divadle. JUDr. Josef Štolba napsal i svou autobiografii.