V dnešním světě zaujímá Josef Mathauser přední místo ve společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na populární kulturu, jeho významu v akademické sféře nebo jeho vlivu na historii, Josef Mathauser je téma, které nezůstane bez povšimnutí. V průběhu času vyvolal Josef Mathauser velké debaty, byl předmětem rozsáhlého výzkumu a upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Josef Mathauser, analyzujeme jeho důležitost, jeho vývoj v průběhu let a jeho relevanci dnes. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost je Josef Mathauser i nadále tématem neustálého zájmu a diskuzí.
Josef Mathauser | |
---|---|
Narození | 24. července 1846 Staňkov Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. ledna 1917 (ve věku 70 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Mathauser (24. července 1846 Staňkov – 10. ledna 1917 Praha-Vinohrady), byl český malíř portrétů, náboženských a historických obrazů.
Narodil se v rodině pekařského mistra Ondřeje Mathausera a jeho manželky Ludmily, rozené Anderlové. Jeho mladší bratr Karel se stal v Praze klempířem. Studoval údajně monumentální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Kristiána Rubena. Dne 22. listopadu 1875 se v Praze oženil s Antonií Jenčovou (*1854).
Pochován je na Vinohradském hřbitově v Praze.
Mezi jeho nejznámější obrazy patří Trh s otrokyněmi a historické obrazy jako Libušin soud, Bitva na Bílé Hoře, Žižka před Kutnou Horou, Slavný vjezd krále Jana do Prahy 1310, Císař Rudolf II. podpisuje majestát, Jan Žižka s knězem Václavem Korandou a řada dalších. Podle vlastního odhadu vytvořil za svůj život na 300 historických obrazů, které byly často reprodukovány jako pohlednice.
Na konci 19. století se výrazně podílel na přemalování náboženských výjevů ve Svaté Hoře u Příbrami a poslední z nich také většinou domaloval. V roce 1900 restauroval kostelní obrazy v Nových Benátkách, mezi nimi o obraz Maří Magdalény od Karla Škréty.