Joseph Lister

V dnešním světě se Joseph Lister stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vzniku Joseph Lister vyvolává debaty, analýzy a úvahy v různých oblastech, a to jak na osobní, tak na profesionální úrovni. Jeho dopad na moderní společnost je nepopiratelný a jeho vliv sahá do různých oblastí, od kultury a politiky až po technologie a ekonomiku. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a perspektivy Joseph Lister s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a významu v dnešním světě.

Joseph Lister
Narození5. dubna 1827
Upton House, Newham
Úmrtí10. února 1912 (ve věku 84 let)
Walmer
Alma materUniversity College London
Grove House School
Londýnská univerzita
UCL Medical School
PracovištěKrálova kolej v Londýně
Edinburská univerzita
Glasgowská univerzita
Oceněníspolečník Královské společnosti (1860)
Croonian Medal and Lecture (1863)
Makdougall Brisbane Prize (1872)
Cotheniova medaile (1877)
Královská medaile (1880)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Agnes Syme (od 1856)
RodičeJoseph Jackson Lister a Isabella Harris
PříbuzníArthur Hugh Lister, Mary Godlee, Isabella Sophia Lister a John Lister (sourozenci)
PodpisJoseph Lister – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Lister, 1. baron Lister (5. dubna 1827 – 10. února 1912) byl anglický lékař, který způsobil převrat při chirurgických operacích objevem a zaváděním antisepse.

Život

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: bez oslovení čtenáře, ency styl

Chirurgické výkony bez antisepse si dnes už nelze představit. Když se podíváme na úzkostlivou čistotu chirurgických sálů, kde se každý příchozí musí důkladně umýt a převléct se do desinfikovaného obleku, je až neuvěřitelné, že tato opatření se dějí ani ne od poloviny 19. století. Předtím se konaly operace bez zvláštního důrazu na čistotu. Proto byla tak častá pooperační hnisání a pochopitelně i pooperační úmrtí. Převrat v tom způsobil právě Joseph Lister objevem antisepse.

Joseph Lister se narodil jako čtvrté dítě z celkem sedmi potomků kvakerského manželského páru Josepha Jacksona Listera a jeho ženy Isabelly. Vyznavači kvakerské víry se často obraceli k vědeckému bádání, což jim jejich víra umožňovala, na rozdíl od provozování sportu nebo zábavy či chození do divadla. Přestože Listerův otec prodával víno, bádal i vědecky v optice a vylepšil pro mikroskop v roce 1830 achromatikou čočku. Joseph Lister začíná jako sedmnáctiletý studovat lékařství na University College London.

V roce 1848 studium na rok přerušuje kvůli depresím a nervovému zhroucení. Po uzdravení pokračuje ve studiu a při stážích v nemocnici provádí na vlastní pěst pitvy a zkoumá části lidského těla pod mikroskopem, který většina jeho současníků vůbec nepoužívala. Po dokončení studia působí ve skotském Edinburghu pod vedením tehdy slovutného chirurga Jamese Symea, jehož dceru Agnes pojme později za manželku. Od roku 1860 přednáší na univerzitě v Glasgow, kde taky pracuje jako chirurg v nemocnici. Po smrti svého tchána se vrací na jeho místo zpět do Edinburghu. Až ve svých padesáti letech je Joseph Lister oceněn a uznán i v Londýně a jmenován profesorem chirurgie na londýnské King's College.

Lister byl ovlivněn Pasteurovými a Kochovými pracemi o bakteriích. Uvědomil si nebezpečí, jež hrozí otevřeným ranám od mikrobů přenášejících nemoci a mezi jiným způsobujících zánětlivé hnisání. Dospěl tedy k názoru, že se nákaze při operaci musí předejít. Zrodil se pojem antisepse. Udává se, že první operaci pod antisepsí provedl Lister v roce 1865. Antisepse docílil obvazem nasáklým karbolovou kyselinou. Nedlouho poté, v roce 1867 na sjezdu anglických lékařů v Dublinu, přednesl Lister sdělení o antisepsi. Zde měl naprostý neúspěch, irští lékaři antisepsi neuznali.

Lister se však nedal odradit. V témže roce publikoval své názory na zavádění antisepse v anglickém lékařském časopisu The Lancet.

Lister si v karbolové kyselině (fenolu) především myl ruce, myl i všechny chirurgické nástroje, přikládal na operační ránu obvazy v ní namočené, ba dokonce ji rozprašoval po operačním sále. Zprvu se Lister setkával s nedůvěrou u většiny chirurgů, antisepse pro ně znamenala cosi nezvyklého, ale v sedmdesátých letech 19. století už se našli chirurgové, kteří s ním souhlasili a přidávali se k němu. Antisepse si klestila cestu do více a více operačních sálů a chirurgických pracovišť. V roce 1871 Lister úspěšně operoval absces na paži královny Viktorie. Poprvé při hojení pooperační hnisající rány použil gumovou hadici, která hnis odváděla, aby nedošlo k infekci. Královně tím zachránil život. Po královnině operaci byla posílena důvěra v jeho metody.

Lister vedl dlouhodobou korespondenci s Louisem Pasteurem, z níž vyplývá, že se vzájemně vždy uznávali.

V roce 1875 Lister podnikl přednáškové turné po Evropě, aby odbornou veřejnost seznámil se svými metodami. Ve Spojených státech byly jeho názory přijímány skepticky, mnohde byly i zakázány. Ke zlomu došlo až koncem 70. let, kdy Massachusettská nemocnice se stala první v Americe, která zavedla používání kyseliny karbolové, jakožto chirurgického antiseptika.

V roce 1891 byl v Londýně otevřen Listerův ústav preventivního lékařství, jenž za více než sto let existence vyprodukoval množství důležitých vědeckých prací. Po jeho vzoru se zařizovaly a zařizují jiné podobné ústavy, zejména v Evropě a Americe.

Antisepse, již vynalezl, způsobila revoluci v chirurgii a tím záchranu miliónů operovaných. Proto má Joseph Lister v dějinách světového lékařství své přední místo. Po Josephu Listerovi jsou pojmenovány tyčinkové bakterií listérie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c Kindred Britain.
  3. ↑ FITZHARRISOVÁ, Lindsey. Umění řezničiny: Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 289 s. ISBN 978-80-7432-958-6. 
  4. ↑ FITZHARRISOVÁ, Lindsey. Umění řezničiny: Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství1. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 289 s. ISBN 978-80-7432-958-6. S. 214–218. 
  5. ↑ FITZHARRISOVÁ, Lindsey. Umění řezničiny: Joseph Lister a temný věk viktoriánského lékařství. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 289 s. ISBN 978-80-7432-958-6. S. 230. 

Související články

Externí odkazy

Anglicky

Česky

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot