V dnešním světě se Jules Bordet stává stále aktuálnějším tématem zájmu v různých oblastech. Ať už v osobní, profesní, akademické nebo politické sféře, Jules Bordet vyvolal velký dopad a vyvolal debatu a reflexi mezi odborníky a společností obecně. Její vliv sahá od kultury po technologii, včetně ekonomiky a životního prostředí. V tomto článku prozkoumáme, jak Jules Bordet proměnil a nadále přetváří svět, ve kterém žijeme, a také jeho krátkodobé a dlouhodobé důsledky.
Jules Bordet | |
---|---|
Narození | 13. června 1870 Soignies |
Úmrtí | 6. dubna 1961 (ve věku 90 let) Brusel |
Místo pohřbení | Ixelleský hřbitov |
Alma mater | Svobodná univerzita v Bruselu |
Povolání | biolog, imunolog, lékař, politik, vysokoškolský učitel a dermatolog |
Zaměstnavatel | Université libre de Bruxelles |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1916) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1919) Croonian Medal and Lecture (1930) čestný doktor Lavalovy univerzity (1951) Honorary doctorate from the University of Cairo … více na Wikidatech |
Příbuzní | Octave Pierre Joseph Gengou (švagr) |
Funkce | senátor Belgie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jules Jean Baptiste Vincent Bordet (* 13. června 1870, Soignies – 6. dubna 1961, Brusel) byl belgický imunolog a mikrobiolog. V roce 1919 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objevy v související s imunitním systémem.
Jules Bordet se narodil roku 1870 v Soignies ve Švýcarsku. V roce 1892 získal doktorát na Université Libre de Bruxelles. O dva roky později odešel do Paříže, kde do roku 1902 pracoval v Pasteurově ústavu. Poté se vrátil do Bruselu, kde založil místní Pasteurův ústav. Od roku 1907 působil jako profesor na Université Libre de Bruxelles.
Se svým švagrem Octavem Gengouem v roce 1906 identifikoval bakterii Bordetella pertussis způsobující černý kašel. Také významně přispěl k založení sérologie. Je autorem imunologického spisu Traité de l'Immunité dans les Maladies Infectieuses (Pojednání o imunitě při infekčních chorobách) a mnoha dalších lékařských publikací.
Bordet byl stálým členem správní rady Université Libre de Bruxelles, Belgické královské akademie, Královské společnosti, Národní akademie věd Spojených států amerických, vědecké rady pařížského Pasteurova ústavu a předsedou prvního mezinárodního mikrobiologického kongresu z roku 1930. Získal čestný doktorát na univerzitách v Cambridgi, Paříži, Štrasburku, Toulouse, Edinburghu, Nancy, Caen, Montpellieru, Káhiře, Athénách a Quebecu. V roce 1919 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objevy v související s imunitním systémem, dále byl nositelem řady belgických vyznamenání i vyznamenání z Rumunska, Švédska a Lucemburska.
V roce 1899 se Bordet oženil s Marthe Levozovou. Měli spolu dvě dcery a jednoho syna Paula, který se po svém otci stal ředitelem Pasteurova ústavu v Bruselu a také profesorem na Université Libre de Bruxelles. Jules Bordet zemřel 6. dubna 1961.