Kanál Dunaj – Černé moře

V dnešním světě je Kanál Dunaj – Černé moře vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S významným dopadem na různé aspekty každodenního života se Kanál Dunaj – Černé moře stal předmětem debat a diskuzí ve všech sférách společnosti. Od svého vlivu na zdraví a pohodu až po vliv na ekonomiku a politiku se Kanál Dunaj – Černé moře stal pro mnohé předmětem zájmu a zájmu. V tomto článku prozkoumáme fenomén Kanál Dunaj – Černé moře do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých kontextech. S globální perspektivou se snažíme osvětlit toto téma a poskytnout širší a ucelenější představu o jeho rozsahu a významu v dnešním světě.

Kanál Dunaj – Černé moře
Tlačná souprava pluje průplavem
Tlačná souprava pluje průplavem
Základní informace
Délka toku64 km
SvětadílEvropa
Pramen
z Dunaje v Cernavodă
Ústí
do Černého moře u Agigea (jižní větev) a Năvodari (severní větev)
Protéká
RumunskoRumunsko Rumunsko (Constanțská župa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře
mapka kanálu (červeně), Dunaj (modře)
mapka kanálu (červeně), Dunaj (modře)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kanál Dunaj – Černé moře (také průplav Dunaj – Černé moře) je umělá vodní cesta, která propojuje Dunaj s Černým mořem po kratší trase, než přirozené koryto Dunaje. Při délce 64 km zkracuje trasu do přístavu Konstanca o přibližně 400 km. Začíná v městě Cernavodă na Dunaji a jeho dvě větve končí na černomořském pobřeží u Agigea (jižní) a Năvodari (severní).

Historie a význam

Stavba kanálu probíhala ve dvou vlnách. První probíhala mezi lety 1949 až 1953 a v rámci ní se na stavbě podílelo až 20 000 pracovníků, převážně nuceně nasazených politických odpůrců apod. Druhá vlna probíhala od roku 1973 s dokončením jižní odnože kanálu v roce 1984 a severní odnože v roce 1987. Stavba kanálu je také známa jako místo táborů nucených prací, kterými prošlo mimořádně velké množství politických vězňů, z nichž minimálně několik desítek tisíc při stavbě zemřelo.

Během výstavby došlo k přesunu více než 380 mil. m3 zeminy, kterou byly vyrovnávány zátopové oblasti a bažiny v okolí kanálu. Tím byla získána nová velká území pro zemědělství. Objem zemních prací byl vyšší než při stavbě Suezského (275 mil. m3 zeminy) či Panamského průplavu (160 mil. m3 zeminy). Na výstavbu plavebních komor a opěrných zdí bylo spotřebováno cca 5 mil. m3 betonu.

Celkové náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány na 2 miliardy dolarů v tehdejších cenách. Plánované 25leté návratnosti nebylo dosaženo. V roce 2005 činil příjem z provozu kanálu pouhých 3 mil. Euro.

Průplav hraje po dokončení průplavu Rýn–Mohan–Dunaj v roce 1993 důležitou roli v transevropském spojení přístavů severní Evropy s přístavy v Evropě jižní pomocí vodních cest Rýnu a Dunaje.

Galerie

  • Letecký pohled na jižní část přístavu Constanca s vyústěním průplavu Dunaj – Černé moře
    Letecký pohled na jižní část přístavu Constanca s vyústěním průplavu Dunaj – Černé moře
  • Tlačná sestava odpovídající třídě VIc s řazením 3x2 čluny na průplavu Dunaj – Černé moře v Rumunsku
    Tlačná sestava odpovídající třídě VIc s řazením 3x2 čluny na průplavu Dunaj – Černé moře v Rumunsku
  • Plavební komora nedaleko přístavu Constanca na průplavu Dunaj – Černé moře
    Plavební komora nedaleko přístavu Constanca na průplavu Dunaj – Černé moře
  • Úsek průplavu u Murfatlaru
    Úsek průplavu u Murfatlaru
  • Úsek průplavu u města Cernavodă
    Úsek průplavu u města Cernavodă
  • Průplav Dunaj – Černé moře je součástí transevropské vodní cesty Rýn–Mohan–Dunaj spojující sever Evropy s Černým mořem
    Průplav Dunaj – Černé moře je součástí transevropské vodní cesty Rýn–Mohan–Dunaj spojující sever Evropy s Černým mořem

Odkazy

Reference

  1. ↑ PAPEŽ, František. Kanál smrti jako brána k prosperitě. Z Rumunska je opět obilná velmoc. iDNES.cz . 2019-11-07 . Dostupné online. 
  2. ↑ Časopis VTM, číslo 15, ročník 1985

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot