V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Karel Appel. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů, které tvoří toto velmi relevantní téma. Budeme analyzovat jeho význam ve společnosti a jak se v průběhu let vyvíjel. Dále prozkoumáme různé pohledy a názory na Karel Appel s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled. Karel Appel je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, takže doufáme, že tento článek bude velmi zajímavý a užitečný pro všechny čtenáře.
Karel Appel | |
---|---|
Narození | 25. dubna 1921 Amsterdam |
Úmrtí | 3. května 2006 (ve věku 85 let) Curych |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Karel Appel |
Alma mater | Královská akademie výtvarných umění v Antverpách Rijksakademie van beeldende kunsten |
Povolání | malíř, sochař, tiskař, muralista, ilustrátor, básník, keramik, kreslíř a scénograf |
Hnutí | Experimentele Groep in Holland, CoBrA |
Významná díla | The Discovery Anti-Robot |
Ovlivněný | Pablo Picasso, Henri Matisse, Jean Dubuffet |
Ocenění | Zilveren Anjer (2006) komandér Řádu nizozemského lva |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Appel (* jako Christiaan Karel Appel; 25. dubna 1921, Amsterdam, Nizozemsko – 3. května 2006, Zürich, Švýcarsko) byl nizozemský malíř, sochař a básník, spoluzakladatel avantgardní skupiny CoBrA.
Narodil se v rodině holiče a kadeřníka v dělnické čtvrti v Amsterdamu. Na otcovo přání se také vyučil kadeřníkem. V letech 1940-1944 vystudoval Rijksakademie – Královskou akademii výtvarných umění v Amsterdamu. V roce 1948 se stal jedním ze zakládajících členů avantgardní skupiny umělců CoBrA.
Roku 1946 uspořádal první samostatnou výstavu v Het Beerenhuis v Groningenu a zúčastnil se skupinové výstavy mladých umělců ve Stedelijk Museum v Amsterdamu. V tomto období jeho tvorbu silně ovlivnili Pablo Picasso, Henri Matisse a Jean Dubuffet. Kromě pláten namaloval velkou nástěnnou malbu Tázající se děti v Městském domě v Amsterdamu. Svůj styl nadále přibližoval dětské kresbě.
Roku 1950 odjel do Paříže. Roku 1953 vystavoval na biennále v São Paulo, kde získal velkou cenu za malbu. Roku 1951 namaloval monumentální fresku pro Stedelijk Museum v Amsterdamu a roku 1959 pro budovu UNESCO v Paříži. Zúčastnil se výstav Documenta II (1959) a Documenta III (1964) v Kasselu.
Vždy rád spolupracoval s umělci příbuzných oborů: roku 1962 to byl Bert Schiebeek při divadelním projektu Een groot dier („velé zvíře“), roku 1970 Merrill Sanders a Chet Baker, r. 1987 spolupracoval na scéně a výpravě inscenace baletu v pařížské Opeře, dále například s Brooklynskou Akademií hudby v New Yorku, nebo s nizozemskou operou v Amsterdamu. Experimentoval propojením výtvarného umění, poezie a hudby: roku 1991 byli jeho spolupracovníky Allen Ginsberg a Gregory Corso na „Poetry-Painting Series“. Dále spolupracoval s operou v Amsterdamu a při hudebním festivalu v Salcburku. Roku 2006 tam navrhl scénu pro Mozartovu operu Kouzelná flétna.
Kolem roku 1990 si zařídil ateliéry v New Yorku, v Connecticutu, v Monaku a v čtvrtý v Toskánsku. Kromě New Yorku bydlel ve Florencii a pravidelně cestoval mezi oběma kontinenty.
V roce 1999 zřídil svou nadaci Karel-Appel Stiftung (Karel Appel Foundation), do níž převedl všechna svá díla a reprodukční práva.
Patřil k nejproduktivnějším výtvarníkům, za svůj život vytvořil na 10.000 prací. Je zastoupen ve 26 světových galeriích či muzeích umění po celém světě, zejména v Evropě a v USA.
„ | Jsem barbarský malíř v barbarské době. | “ |